Ve Francii se budou konat předčasné parlamentní volby. Je to však řešení rozsáhlé krize, ve
které se tento kdysi tak hrdý národ nachází?
Francie má problémů skutečně mnoho. Francouzský dluh činil na konci loňského roku
110,6 % HDP, což je třetí nejvyšší dluh v EU po Řecku a Itálií. Její hrubý domácí produkt
v roce 2023 stoupl o pouhých 0,9 %. Nezaměstnanost činí zhruba 7 %. Jediným ekonomickým
pozitivem je nízká míra inflace, asi 2,5 %. Tolik k ekonomickým problémům.
Co se týče sociálních problémů, tak to je ještě palčivější problém než ekonomika. Muslimové
tvoří okolo 10 % obyvatel země. Nebudeme si nalhávat, je to obrovské číslo, jedná se o miliony
lidí. Z minulosti víme, že jakmile muslimové dobyli nějaké území, tak bylo velmi obtížné ho
získat zpátky. Tzv. no-go zón, kam se i policie bojí chodit, je více než 750. Kriminalita
mladistvých z předměstí a jejich agresivita roste, stejně jako přijímání radikálního islámu.
Občanská válka je blíže, než si myslíme.
Prezident Macron, který je obecně velmi slabý leader, utrpěl v nedávno proběhlých eurovolbách
drtivou porážku. Jeho hnutí Obnova získalo pouhých 14,6 % hlasů. Oproti tomu drtivým
vítězem se stalo Národní sdružení Marine Le Penové, když získalo 31,4 % hlasů. Macron na to
zareagoval rozpuštěním parlamentu a vyhlášením předčasných voleb. Spoléhá totiž na to, že se
opět vytvoří tzv. cordon sanitaire, to znamená spojení stran proti „krajní pravici“. Je tak možné,
že politická strana Marine Le Penové nadcházející volby vyhraje, ale nikdo s ní nebude chtít
vládnout a bude opět odkázána zamířit do opozice. Musela by získat absolutní většinu, což je
velmi náročné a průzkumy to nenaznačují (na druhou stranu jsou průzkumy účelové a často se
mýlí). Když předseda francouzských republikánů Éric Ciotti vyzýval ke spojenectví s Le
Penovou, tak byl sesazen ze své funkce a vyloučen z řad republikánské strany. Zde je vidět
názorný příklad toho, že tamní republikáni o sobě tvrdí, že jsou konzervativní, ale raději by se
spojili s levicí a krajní levicí proti blonďaté patriotce. Problémy Francie řešit nechtějí.
Ať už dané parlamentní volby dopadnou jakkoli, vyřešit problémy galského kohouta bude
nesmírně náročný úkol. Je otázka, jestli už není pozdě a danou situaci nebude potřeba řešit
nějakým radikálním krokem. Toho se velmi obávám.