Zhruba od června, nejpozději od září, roku 2027 lze čekat horkou kampaň v soupeření o Pražský hrad. Zatímco Petr Pavel ohlašuje, že chystá kompetenční žalobu (či ji má již dokonce připravenou), je na místě se ptát, zda může být v dalších prezidentských volbách nahrazen, a případně, kým.
Než bude tato otázka zodpovězena, ohlédněme se za prezidentskou érou Miloše Zemana.

Tuto stať chci věnovat všem obětem nacismu – který pokládám za nejzrůdnější systém v dějinách lidstva (spolu s fašismem). Nezapomínejme, na jakých základech se tento systém zrodil. Jisté kruhy nepřipustily vznik republik rad s Rosou Luxemburgovou a Karlem Liebknechtem (kteří byli oba zavražděni), zato pak vše vsadily na Adolfa Hitlera a NSDAP. Dnešní výklad dějin záměrně zamlčuje, že za Adolfem Hitlerem stál velkokapitál, například: Hugo Boss, Porsche, Volkswagen, Bayer (IG Farben), Coca-Cola, Ford, IBM, Coco Chanel, Schneider-Creusot a mnohé další firmy.

V souvislosti s demonstrací spojenou s nekritickou adoraci takzvaně veřejnoprávních médií bylo opět možno sledovat, v čem je zásadní rozdíl mezi systémy školským a vzdělávacím.
Jsem bytostně přesvědčen, že demokracie vyžaduje vzdělávání, na rozdíl od nedemokratických uspořádáních odvislých od mechanismů indoktrinačních. Jinými slovy, žáci základních a středních škol mají získávat informace a učit se argumentaci. Rozhodně však nemají demonstrovat. Školy by jim měly mimo jiné vysvětlit, jaké modely financování veřejnoprávních médií v Evropě existují, a měly by být vedeny debaty, co je náplní těchto médií.

Zrekapitulujme si historii a současnost militantní protičeské a dříve protičeskoslovenské organizace. Naši dědové věděli, proč bylo spravedlivé je po válce odsunout.

Ve spojitosti s globálními otřesy na mezinárodní scéně, které značí potenciál pro systémovou změnu, zaznívají hlasy, že by česká alternativní média měla klást důraz na náměty, jak na toto dění v oblasti politiky a ekonomiky reagovat. Je žádoucí stanovit priority, jichž by mělo být v dohledném časovém horizontu dosaženo.

Předsedkyně Trikolory a poslankyně za SPD Zuzana Majerová apelovala na rovné uvažování o konfliktu v Íránu a na Ukrajině. „Osobují-li si USA právo napadnout jinou zemi, cítí-li se ohroženy, nelze stejné právo upírat ani Rusku,“ řekla v rozhovoru pro neČT24. Potvrdila i odmítnutí migračního paktu.

Útok na Írán je další špatnou zprávou pro celý svět, pro mezinárodní právo jako takové, neboť se jedná o ryzí a svévolné bezpráví, a je cynickým vzkazem všem, kdo si váží každého lidského života. Ve válce umírají civilisté včetně žen a různě starých dětí, kojence nevyjímaje. Tak tomu bylo při bombardování Bělehradu, Bagdádu či v Tripolisu.

Pokud má mít jakákoli společnost šanci na svůj budoucí rozvoj, potřebuje, aby na tom budoucí generace byly lépe než ty stávající.
Pojem „lépe“ nelze redukovat pouze na ekonomickou situaci a sociální postavení, jakkoli jsou tato hlediska důležitá.
Zkusme si nyní stanovit parametry, které jsou při srovnávání generací klíčové.

Komu prospívá spor Petra Pavla s Motoristy o Filipa Turka?

Evidentně z něho těží pověstný třetí, když se dva perou, a tím je Andrej Babiš.

Petr Pavel si naopak uzavírá cestu ke znovuzvolení. Ještě nedávno fungoval jako automat na podpisy, a co si přál Fialův kabinet, to mu schválil, dokonce i problematický návrh rozpočtu.

Nyní se pasuje do role automatu na klacky pod nohy pro vládu Andreje Babiše. Nadstranický prezident? Tím Petr Pavel není ani omylem. I jemu nakloněná média nyní o něm referují jako o lídrovi opozice.

ODS uvízla na mrtvém ideologickém bodě. Znovu se hlásí k programu modrých šancí, k tvrdé pravicové politice, osekanému státu, placenému zdravotnictví či asociální politice jako takové. To má být recept pro mimořádně bouřlivou dobu, kdy v Evropské unii skončil blahobyt a kdy se čeká na konec NATO, jakmile USA zaberou Grónsko násilím? Recept na scénář, v němž se evropský automobilový průmysl dostává do závažné hluboké krize a kdy hrozí masové propouštění?
Martin Kuba zakládá nové hnutí, které se od programu ODS bude lišit jen v detailech.
Tragikomickou roli si pak na prknech znamenajících politiku střihli Piráti. Snaží se oslovovat levicově orientované voliče, ale přitom sázejí na spolupráci s ODS, která se profiluje jako tvrdě pravicová asociální strana. Chůze pozpátku je pro Piráty symbolická. S nimi bychom se vraceli zpět. K tomu je třeba připočíst zpackanou digitalizaci či nezvládnutou dopravní situaci v Praze.