Miloš Balabán: Studená válka na obraně?
Mezi ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem generálního štábu armády Karlem Řehkou to opět jiskří. Ministryně nejvyššímu vojákovi zarazila záměr zřídit si vlastní účet na síti X, kterým chtěl napřímo oslovovat veřejnost. A sepsula ho i za jeho zapojení do projektu na nákup dronů pro Ukrajinu, o čemž se dozvěděla z médií. Věcně má ministryně pravdu, Řehka je její podřízený a nemůže se chovat jako paralelní šéf armády. Nemůže si ale Černochová za problém s Řehkou sama? Před dvěma lety prosadila Řehku do funkce zcela v rozporu s armádním kariérním řádem. Dosadila do funkce vojáka s nejnižší generálskou hodností a
Zdeněk Koudelka: Fico a Zeman v nemocnici a rozdíl politiky
Místopředseda slovenské vlády a ministr obrany Robert Kaliňák odmítl nahrazení Roberta Fica při výkonu premiérské funkce někým jiným. Uvedl, že vláda rozhoduje ve sboru a je schopna rozhodovat. Fico je premiérem. Je to politický vzkaz, jimž Kaliňák, strana Směr i celá vládní koalice vyjadřuje, že Fico je politickým vůdcem a pokus o jeho vraždu to nezměnil. Tento postoj akceptovala prezidenta Zuzana Čaputová, zvolený prezident Peter Pellegrini i představitelé opozice.
Zdeněk Koudelka: Ústavní soud především sobě
Ústavní soud zrušil snížení platů představitelů státu od roku 2024. Zatímco však pro soudce toto zrušení platí zpětně od 1. ledna 2024 a doplatí se jim ušlý plat, pro ostatní to bude zrušeno až od roku 2025. Ústavní soud lze chápat, protože platy ústavních činitelů, včetně soudců, jsou závislé na průměrné mzdě ve státě. Rostou-li mzdy, rostou platy soudců. Když se mzdy sníží, sníží se i platy soudců. Protože průměrná nominální mzda roste, soudci nechtějí, aby jim byly platy snižovány. Zákon o platech ústavních činitelů je svázáním jejich platů s platy všech lidí ve státě nastaven dobře.
Jiří Zais: Válku NE!
Lidé nikdy nechtěli války, a přesto k nim dochází. Poučme se z minulosti a dobře poslouchejme, kdo nám co říká a proč to říká. Koncem minulého roku se dostala na veřejnost slova náčelníka generálního štábu o přípravě na velkou válku. Raději uvádím přesnou citaci odstavce z projevu generála Řehky: „Připravujeme se na nejhorší scénář, na válku vysoké intenzity a velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi.“ V armádě jsem sloužil přes dvacet let a mám slušné vojenské vzdělání na to, abych věděl, že náčelník generálního štábu hovořil o přípravě armády. Je to jeho práce a armáda je určená
Šimon Miča: Galský kohout v nesnázích
Ve Francii se budou konat předčasné parlamentní volby. Je to však řešení rozsáhlé krize, ve které se tento kdysi tak hrdý národ nachází? Francie má problémů skutečně mnoho. Francouzský dluh činil na konci loňského roku 110,6 % HDP, což je třetí nejvyšší dluh v EU po Řecku a Itálií. Její hrubý domácí produkt v roce 2023 stoupl o pouhých 0,9 %. Nezaměstnanost činí zhruba 7 %. Jediným ekonomickým pozitivem je nízká míra inflace, asi 2,5 %. Tolik k ekonomickým problémům.
Kandidátka koalice STAČILO! Jana Turoňová: Indoktrinace dětí je nebezpečím školství
Rozhovor s Janou Turoňovou, kandidátkou do EP za koalici STAČILO!Narodila se roku 1983 v Brně. Absolvovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Je právničkou, mediátorkou a političkou. V roce 2019 vstoupila do ČSSD a působila v její ústřední odborné právní komisi. Po roce 2021 byla činná v rámci stranické frakce, která usilovala o vytvoření široké koalice různých levicových stran včetně KSČM. V dubnu 2023 byla několika organizacemi ČSSD nominována na předsedkyni strany, následovalo však vyloučení z ČSSD na sjezdu v červnu 2023 z důvodu údajného podkopávání politiky strany a setkávání se s členy vedení KSČM a spolku Svatopluk. Žije v okrese Jindřichův Hradec.Vrcholí kampaň před
Komentář Michala Semína. Prezident Pavel vyznamená šéfa NATO za proměnu obranné aliance v útočný a progresivní pakt
„Prezident republiky Petr Pavel ve čtvrtek dne 30. května 2024 v 16:30 na Pražském hradě udělí státní vyznamenání – Řád TGM III. třídy Jensi Stoltenbergovi, generálnímu tajemníkovi NATO,“ oznámila prezidentská kancelář. (Ze zprávy ČTK.)Řád TGM pro Stoltenberga, který přeměnil obrannou Severoatlantickou alianci v progresivní a útočný pakt.Prezident Petr Pavel dnes podaruje svého přítele z dob společného působení ve vedení NATO Jense Stoltenberga Řádem TGM. Masarykovská frčka je jistě vyjádřením naší bezvýhradné loajality k organizaci, v jejímž čele Stoltenberg stojí, v jiném ohledu však může jít i o výraz vzájemných sympatií obou mužů.Máslo na hlavěV době, kdy byl Pavel kariérním komunistou, byl Stoltenberg aktivním členem
Rentiéři jsou novodobá feudální šlechta s obrovskou mocí. Ovládli školství, média i politiku. Tohle nedopadne dobře
V minulém díle jsem si s paní docentkou Ilonou Švihlíkovou povídala mimo jiné o tom, jak se dívá na hospodářskou nezávislost České republiky, a ona celkem bez obalu řekla: „K dlouhodobým problémům patří, že jsme ekonomická kolonie. To znamená, že valnou část různých sektorů nemáme pod naší kontrolou, a je čím dál patrnější, že prostě rozhoduje vlastník.“ Podle ní s touto vládou z tohoto stavu cesta ven nevede, protože jak dodala: „Tato vláda je enormně zainteresovaná v zahraničí, když to řeknu velmi jemně. To znamená, že zájmy ČR jsou pro ni opravdu až na úplně posledním místě.“Martina: My máme tendenci se přichylovat k dubisku, jenom jsme teď dubisko vyměnili.
Ilona Švihlíková: Hodnotová politika „zlo versus dobro“ vede nakonec k násilí
Úvodník !A: Polarizace společnosti není rovnoměrná a odráží socioekonomické faktory, krizi demokratických institucí a stále rostoucí nahrazování politiky nesmiřitelnými „hodnotami“ a kýčem za postupné militarizace. Nejenom slovenskou veřejností a politikou otřásl bezprecedentní útok na současného slovenského premiéra Roberta Fica. Jde o velice tragický a závažný čin, který byl zřejmě motivován politicky. Atentát je varovným příkladem politického násilí, které je přesným opakem demokracie a demokratické politiky. Podobný akt politického násilí, ale nelze vidět a vnímat bez společenského kontextu. V posledních měsících se politická a společenská situace na Slovensku velmi dramaticky polarizovala, zatímco země se v podstatě od roku 2018 ocitala v dlouhodobé politické krizi. Politická polarizace je rovněž odrazem socioekonomických faktorů, růstu
