NATO má za sebou summit ve Washingtonu. V roce jeho 75. výročí založení to byla pro hlavy
32 členských států příležitost, jak ukázat svoji jednotu a sílu v době, kdy ruská invaze na
Ukrajinu představuje pro alianci těžký zátěžový test.

Summit ale poznamenaly i obavy z vývoje na Západě. V USA se vede spor o schopnosti
prezidenta Joe Bidena usilovat o znovu zvolení, vyloučen není návrat Donalda Trumpa do
Bílého domu, což vzbuzuje u evropských členů nervozitu. Rostoucí podpora krajní pravice
mění i Evropu. Francie zažívá po parlamentních volbách politické turbulence a prezident
Emmanuel Macron si podle francouzských médií odskočil z Paříže uklidnit spojence. Vysoký
představitel administrativy Bidena řekl listu Washington Post, že se „summit změnil
z organizované podívané na jedno z nejneklidnějších shromáždění v moderní době.“

Středobodem alianční politiky ovšem zůstává podpora Ukrajiny. Do Kyjeva poputuje příští rok
další balík vojenské pomoci za 40miliard dolarů (přes bilion korun). Dostane i další prostředky
protivzdušné obrany, včetně systémů Patriot, na cestě jsou stíhačky F-16. V Kyjevě vznikne i
velitelství pro řízení vojenské pomoci.

Nabídka na členství Ukrajiny v NATO nicméně nezazněla. V pozadí je obava Američanů, že
vstup do aliance vede k riziku otevřené války s Ruskem. Kyjev se musí zatím spokojit
s vyhlášením o „nezvratnosti“ vstupu a bezpečnostními dohodami s jednotlivými zeměmi
aliance.

Alianční prioritou zůstává plnění závazku dvou procent HDP na obranu každého člena,
dodržuje ho již 23 zemí. Velkým úkolem je podpora obranného průmyslu a výroby zbraní,
neboť válka ukázala, že není dostatečná. Navýšení výrobních kapacit nicméně závisí na vůli
vlád uzavírat dlouhodobé zbrojní kontrakty. Zatím tomu tak není, což je výzva i pro Česko.

Nad budoucím charakterem NATO zároveň visí otazník, kvůli záměrům Donalda Trumpa.
Známé jsou jen obrysy strategie z jeho expertního zázemí. Mluví se o „radikálním
přeorientování“ aliance. V čem spočívá? USA si už nemohou dovolit silnou vojenskou podporu
evropských spojenců. Prioritou je Pacifik s Čínou jako hlavním protivníkem. Pokles významu
evropského válčiště může souviset s Trumpovou ochotou ukončit konflikt na Ukrajině i za cenu
ústupků Rusku. Bezpečnostní expert Elbridge Colby patřící k blízkým Trumpovým poradcům
prohlásil, že „NATO se již rozšířilo daleko za rámec toho, co potřebujeme pro antihegemonickou koalici.“

Jednání s Trumpem může být i úkolem nového generálního tajemníka NATO, nizozemského
expremiéra Marka Rutteho, o němž se tvrdí, že s ním umí vyjednávat. Zda to bude potřeba, se
dozvíme 5. listopadu.