NATO má za sebou summit ve Washingtonu. V roce jeho 75. výročí založení to byla pro hlavy
32 členských států příležitost, jak ukázat svoji jednotu a sílu v době, kdy ruská invaze na
Ukrajinu představuje pro alianci těžký zátěžový test.

Summit ale poznamenaly i obavy z vývoje na Západě. V USA se vede spor o schopnosti
prezidenta Joe Bidena usilovat o znovu zvolení, vyloučen není návrat Donalda Trumpa do
Bílého domu, což vzbuzuje u evropských členů nervozitu. Rostoucí podpora krajní pravice
mění i Evropu. Francie zažívá po parlamentních volbách politické turbulence a prezident
Emmanuel Macron si podle francouzských médií odskočil z Paříže uklidnit spojence. Vysoký
představitel administrativy Bidena řekl listu Washington Post, že se „summit změnil
z organizované podívané na jedno z nejneklidnějších shromáždění v moderní době.“

Drama s volbou předsedkyně Evropské komise se včera v Evropském parlamentu nakonec
nekonalo, i když to mnozí zasvěcení pozorovatelé unijní scény předvídali. Ursula von der
Leyenová dostala v tajném hlasování 401 hlasy, potřebovala jich aspoň 361. Politická krize po
případném nezvolení, kterou by museli hasit hlavy členských zemí na mimořádném summitu
se nekoná. Navíc konzervativní spojenci šéfky komise tvrdili, že hlasovat proti ní by bylo darem
pro populisty na celém kontinentu v době masivní geopolitické nestability.

Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil čtyři priority, které bude chtít jeho vláda ve zbylém roce a půl svého mandátu ještě naplnit. Je ale možné aby se takto zásadní úkony pro českou ekonomiku zrealizovaly? „Tyto priority stihnout nejdou. Řada z nich má dlouhodobější přesah,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

Národní ekonomická rada vlády (NERV), o kterou se premiér Fiala opíra, navrhuje ve čtyřech prioritách investice do infrastruktury především pomocí PPP projektů, zlepšování regionálního školství, zjednodušení stavebního řízení a reformu trhu práce.

„Tyto priority stihnout nejdou. Řada z nich má dlouhodobější přesah,“ domnívá se ekonomka Švihlíková. Jediná reforma, která je podle ní reálná, se týká infrastruktury.

Zásadní roli v jejích očích hraje pozice krajských samospráv. „Kraje nám ve velké většině sedí na obrovských přebytcích. Na penězích doslova dřepí. Mají obrovské úložky v řádech 90 miliard korun a sedět na nich v období vysoké inflace vůbec nedává smysl,“ upozorňuje ekonomka.

Český statistický úřad zpřesnil odhad hrubého domácího produktu. HDP v prvním čtvrtletí 2024 mezičtvrtletně stoupl o dvě desetiny %, meziročně o tři desetiny %. Potvrzuje to růst naší ekonomiky? Která odvětví negativním trendům vzdorují a která naopak bojují o přežití? Ekonomka Ilona Švihlíková ještě přiblíží, jak se vyvíjejí příjmy domácností a míra jejich úspor a investic, a vysvětlí, proč se proměnil žebříček největších ekonomik světa.

„Růst je tak slabý, že ho ekonomicky interpretujeme jako stagnaci. V porovnání se Slovenskem a Polskem jsme na tom podstatně hůře, blížíme se spíše vývoji v Německu, které se potýká s nemalými problémy. Dochází k výraznému propadu investic, který je dán těžkým ekonomickým prostředím nejen v České republice, ale i v celé EU. Roli hrají vyšší úrokové sazby, které investice zdražují. Řada firem si zkrátka investování rozmyslí,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… ekonomka Ilona Švihlíková.

Ve Francii se budou konat předčasné parlamentní volby. Je to však řešení rozsáhlé krize, ve které se tento kdysi tak hrdý národ nachází? Francie má problémů skutečně mnoho. Francouzský dluh činil na konci loňského roku 110,6 % HDP, což je třetí nejvyšší dluh v EU po Řecku a Itálií. Její hrubý domácí produkt
v roce 2023 stoupl o pouhých 0,9 %. Nezaměstnanost činí zhruba 7 %. Jediným ekonomickým pozitivem je nízká míra inflace, asi 2,5 %. Tolik k ekonomickým problémům.

Lidé nikdy nechtěli války, a přesto k nim dochází. Poučme se z minulosti a dobře poslouchejme, kdo nám co říká a proč to říká. Koncem minulého roku se dostala na veřejnost slova náčelníka generálního štábu o přípravě na velkou válku. Raději uvádím přesnou citaci odstavce z projevu generála Řehky:

„Připravujeme se na nejhorší scénář, na válku vysoké intenzity a velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi.“

V armádě jsem sloužil přes dvacet let a mám slušné vojenské vzdělání na to, abych věděl, že náčelník generálního štábu hovořil o přípravě armády. Je to jeho práce a armáda je určená pro tuto činnost. Těch dvacet let v armádě jsem nedělal nic jiného, než se připravoval na válku. Je mi však záhadou, proč se jeho slova dostala na veřejnost. Je to únik informací, nebo úmysl?

Ústavní soud zrušil snížení platů představitelů státu od roku 2024. Zatímco však pro soudce
toto zrušení platí zpětně od 1. ledna 2024 a doplatí se jim ušlý plat, pro ostatní to bude zrušeno
až od roku 2025. Ústavní soud lze chápat, protože platy ústavních činitelů, včetně soudců, jsou
závislé na průměrné mzdě ve státě. Rostou-li mzdy, rostou platy soudců. Když se mzdy sníží,
sníží se i platy soudců. Protože průměrná nominální mzda roste, soudci nechtějí, aby jim byly
platy snižovány. Zákon o platech ústavních činitelů je svázáním jejich platů s platy všech lidí
ve státě nastaven dobře.

Místopředseda slovenské vlády a ministr obrany Robert Kaliňák odmítl nahrazení Roberta Fica
při výkonu premiérské funkce někým jiným. Uvedl, že vláda rozhoduje ve sboru a je schopna
rozhodovat. Fico je premiérem. Je to politický vzkaz, jimž Kaliňák, strana Směr i celá vládní
koalice vyjadřuje, že Fico je politickým vůdcem a pokus o jeho vraždu to nezměnil. Tento
postoj akceptovala prezidenta Zuzana Čaputová, zvolený prezident Peter Pellegrini
i představitelé opozice.

Mezi ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem generálního štábu armády Karlem
Řehkou to opět jiskří. Ministryně nejvyššímu vojákovi zarazila záměr zřídit si vlastní účet na
síti X, kterým chtěl napřímo oslovovat veřejnost. A sepsula ho i za jeho zapojení do projektu
na nákup dronů pro Ukrajinu, o čemž se dozvěděla z médií.
Věcně má ministryně pravdu, Řehka je její podřízený a nemůže se chovat jako paralelní šéf
armády. Nemůže si ale Černochová za problém s Řehkou sama? Před dvěma lety prosadila
Řehku do funkce zcela v rozporu s armádním kariérním řádem. Dosadila do funkce vojáka
s nejnižší generálskou hodností a bez předepsaného nejvyššího vojenského vzdělání, který před
znovuaktivací do armády zastával pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou
a informační bezpečnost.