Atentát na Donalda Trumpa ukázal, že ohroženi na životě nejsou jen politici ve státních funkcích, ale i politici opoziční. U nás to potvrdil atentát na předsedu opoziční komunistické strany Jiřího Svobodu v prosinci 1992. Proto na Slovensku po atentátu na Roberta Fica byla dána policejní ochrana předsedům opozičních stran.

Po pádu železné opony před 35 lety se zdálo, že se základní politické soupeření bude odehrávat na ose levice-pravice. Dnes se toto kritérium ocitá, pro mnohé nečekaně, na vedlejší koleji. Jak se to stalo a co je nahradilo? Klíčem k odpovědi, alespoň pro Českou republiku, je rok 2004 a naše zapojení se do integračního procesu v Evropě. Již tehdy mnozí varovali – vzpomeňme na bývalého sovětského disidenta Vladimíra Bukovského – že po pár letech zklamaně zjistíme, že jsme jeden nenáviděný sojuz jen nahradili jiným. A že jako za minulého režimu, kdy se v disentu bratřili lidé bez ohledu na to, zda se ideově hlásili k pravici či levici, bude nutné opět spojit síly. Proti komu?

Byla to jen otázku času. Dlouhodobě probíhající masová migrace zažehla na britských ostrovech plamen schopný rozhořet se v jen obtížně uhasitelný požár. Vražda tří a těžké zranění několika dalších dětí potomkem rwandských přistěhovalců vyvolala nepokoje v mnoha britských městech. Liberální média mají jasno – na vině jsou tzv. pravicoví chuligáni a bílí rasističtí násilníci.

Hrozí válka mezi Izraelem a Íránem? Jakou roli může sehrát Donald Trump, pokud vyhraje americké volby v listopadu? A proč vede Brusel politickou válku proti Viktoru Orbánovi? Bývalý elitní diplomat, pedagog a expert na mezinárodní vztahy Petr Drulák tyto otázky osvětluje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Pane profesore, jak vnímat současné dění na Blízkém východě? Izrael zlikvidoval několik představitelů Hamásu, Írán hrozí odvetou. Může ten konflikt eskalovat?

Írán musí reagovat, protože likvidace Ismaíla Haníji bylo aktem ponížení Íránu. Izrael zabil politického šéfa Hamásu ve chvíli, kdy se s Hamásem jedná o příměří, o výměnách zajatců atp. Samo o sobě jde o eskalační krok ve válce s Hamásem. Haníja byl ve vedení Hamásu politická figura, nebyl tím, kdo řídí operace. Vychází z toho, že Izrael nemá zájem o politické řešení problému v Gaze a dál sází na sílu.

Česká republika se příliš málo poučila z chyb našich západních sousedů. Na nátlak
velkých firem vláda rozhodla, že uvolní podmínky pro zaměstnávání pracovníků
z největší muslimské země světa Indonésie. I Česká republika si tedy nejspíše bude muset
projít nedozírnými následky, které s sebou přináší dovoz levné nekvalifikované práce ze
zcela odlišných kultur. Pojďme se tedy zaměřit na některé negativní aspekty, které s sebou
přinesla nejen nelegální, ale i zdánlivě bezproblémová legální migrace v zemích na západ
od nás.

NATO má za sebou summit ve Washingtonu. V roce jeho 75. výročí založení to byla pro hlavy
32 členských států příležitost, jak ukázat svoji jednotu a sílu v době, kdy ruská invaze na
Ukrajinu představuje pro alianci těžký zátěžový test.

Summit ale poznamenaly i obavy z vývoje na Západě. V USA se vede spor o schopnosti
prezidenta Joe Bidena usilovat o znovu zvolení, vyloučen není návrat Donalda Trumpa do
Bílého domu, což vzbuzuje u evropských členů nervozitu. Rostoucí podpora krajní pravice
mění i Evropu. Francie zažívá po parlamentních volbách politické turbulence a prezident
Emmanuel Macron si podle francouzských médií odskočil z Paříže uklidnit spojence. Vysoký
představitel administrativy Bidena řekl listu Washington Post, že se „summit změnil
z organizované podívané na jedno z nejneklidnějších shromáždění v moderní době.“