Místopředseda slovenské vlády a ministr obrany Robert Kaliňák odmítl nahrazení Roberta Fica
při výkonu premiérské funkce někým jiným. Uvedl, že vláda rozhoduje ve sboru a je schopna
rozhodovat. Fico je premiérem. Je to politický vzkaz, jimž Kaliňák, strana Směr i celá vládní
koalice vyjadřuje, že Fico je politickým vůdcem a pokus o jeho vraždu to nezměnil. Tento
postoj akceptovala prezidenta Zuzana Čaputová, zvolený prezident Peter Pellegrini
i představitelé opozice.

Ústavní soud zrušil snížení platů představitelů státu od roku 2024. Zatímco však pro soudce
toto zrušení platí zpětně od 1. ledna 2024 a doplatí se jim ušlý plat, pro ostatní to bude zrušeno
až od roku 2025. Ústavní soud lze chápat, protože platy ústavních činitelů, včetně soudců, jsou
závislé na průměrné mzdě ve státě. Rostou-li mzdy, rostou platy soudců. Když se mzdy sníží,
sníží se i platy soudců. Protože průměrná nominální mzda roste, soudci nechtějí, aby jim byly
platy snižovány. Zákon o platech ústavních činitelů je svázáním jejich platů s platy všech lidí
ve státě nastaven dobře.

Lidé nikdy nechtěli války, a přesto k nim dochází. Poučme se z minulosti a dobře poslouchejme, kdo nám co říká a proč to říká. Koncem minulého roku se dostala na veřejnost slova náčelníka generálního štábu o přípravě na velkou válku. Raději uvádím přesnou citaci odstavce z projevu generála Řehky:

„Připravujeme se na nejhorší scénář, na válku vysoké intenzity a velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi.“

V armádě jsem sloužil přes dvacet let a mám slušné vojenské vzdělání na to, abych věděl, že náčelník generálního štábu hovořil o přípravě armády. Je to jeho práce a armáda je určená pro tuto činnost. Těch dvacet let v armádě jsem nedělal nic jiného, než se připravoval na válku. Je mi však záhadou, proč se jeho slova dostala na veřejnost. Je to únik informací, nebo úmysl?

Ve Francii se budou konat předčasné parlamentní volby. Je to však řešení rozsáhlé krize, ve které se tento kdysi tak hrdý národ nachází? Francie má problémů skutečně mnoho. Francouzský dluh činil na konci loňského roku 110,6 % HDP, což je třetí nejvyšší dluh v EU po Řecku a Itálií. Její hrubý domácí produkt
v roce 2023 stoupl o pouhých 0,9 %. Nezaměstnanost činí zhruba 7 %. Jediným ekonomickým pozitivem je nízká míra inflace, asi 2,5 %. Tolik k ekonomickým problémům.