Po pádu železné opony před 35 lety se zdálo, že se základní politické soupeření bude odehrávat na ose levice-pravice. Dnes se toto kritérium ocitá, pro mnohé nečekaně, na vedlejší koleji. Jak se to stalo a co je nahradilo? Klíčem k odpovědi, alespoň pro Českou republiku, je rok 2004 a naše zapojení se do integračního procesu v Evropě. Již tehdy mnozí varovali – vzpomeňme na bývalého sovětského disidenta Vladimíra Bukovského – že po pár letech zklamaně zjistíme, že jsme jeden nenáviděný sojuz jen nahradili jiným. A že jako za minulého režimu, kdy se v disentu bratřili lidé bez ohledu na to, zda se ideově hlásili k pravici či levici, bude nutné opět spojit síly. Proti komu?

Byla to jen otázku času. Dlouhodobě probíhající masová migrace zažehla na britských ostrovech plamen schopný rozhořet se v jen obtížně uhasitelný požár. Vražda tří a těžké zranění několika dalších dětí potomkem rwandských přistěhovalců vyvolala nepokoje v mnoha britských městech. Liberální média mají jasno – na vině jsou tzv. pravicoví chuligáni a bílí rasističtí násilníci.

Hrozí válka mezi Izraelem a Íránem? Jakou roli může sehrát Donald Trump, pokud vyhraje americké volby v listopadu? A proč vede Brusel politickou válku proti Viktoru Orbánovi? Bývalý elitní diplomat, pedagog a expert na mezinárodní vztahy Petr Drulák tyto otázky osvětluje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Pane profesore, jak vnímat současné dění na Blízkém východě? Izrael zlikvidoval několik představitelů Hamásu, Írán hrozí odvetou. Může ten konflikt eskalovat?

Írán musí reagovat, protože likvidace Ismaíla Haníji bylo aktem ponížení Íránu. Izrael zabil politického šéfa Hamásu ve chvíli, kdy se s Hamásem jedná o příměří, o výměnách zajatců atp. Samo o sobě jde o eskalační krok ve válce s Hamásem. Haníja byl ve vedení Hamásu politická figura, nebyl tím, kdo řídí operace. Vychází z toho, že Izrael nemá zájem o politické řešení problému v Gaze a dál sází na sílu.

Střelba na pražské filozofické fakultě odhalila problém s reakcí policie, je-li páchán zločin na
území různých krajů. Současné krajské uspořádání je zbytečně drahé, ale může být i nebezpečné
pro životy lidí.

Praha je přirozeným centrem středních Čech, avšak to není respektováno ve správním rozdělení
státu. Praha i Středočeský kraj jsou oddělenými kraji. Dělá to problémy v územním plánování,
když hlavní tahy začínají v Praze a pokračují ve Středočeském kraji, přičemž tam, kde silnice
na hranici Prahy končí, musí ve středních Čechách pokračovat. Dělá to problém ve školství,
kdy pražské školy jsou přirozeným cílem řady dětí ze Středočeského kraje a dělá to zbytečné
problémy i v policii a dalších státních složkách.

V květnu 2024 otec kvůli odebrání dětí z problémové rodiny provedl žhářský útok na rodinu
úřednice orgánu sociálně-právní ochrany dětí karvinského magistrátu. Přestože o odebrání dětí
rozhodl okresní soud a magistrát věc jen navrhuje, zapálil jí v noci auta a dům. Postižená
úřednice, její manžel (také úředník magistrátu) a dvě děti stačili utéct. Dům shořel, škoda je asi
pět milionů.

Obviněný muž je ve vazbě. Za škodu odpovídá žhář. V případech sociálně problémových lidí
je však škoda zpravidla nevymahatelná. Útok byl pomstou za to, že úřednice plnila služební
povinnosti při výkonu státní správy. Za to utrpěla obrovskou škodu s celou rodinou, mohli přijít
i o život.

Česká republika se příliš málo poučila z chyb našich západních sousedů. Na nátlak
velkých firem vláda rozhodla, že uvolní podmínky pro zaměstnávání pracovníků
z největší muslimské země světa Indonésie. I Česká republika si tedy nejspíše bude muset
projít nedozírnými následky, které s sebou přináší dovoz levné nekvalifikované práce ze
zcela odlišných kultur. Pojďme se tedy zaměřit na některé negativní aspekty, které s sebou
přinesla nejen nelegální, ale i zdánlivě bezproblémová legální migrace v zemích na západ
od nás.

NATO má za sebou summit ve Washingtonu. V roce jeho 75. výročí založení to byla pro hlavy
32 členských států příležitost, jak ukázat svoji jednotu a sílu v době, kdy ruská invaze na
Ukrajinu představuje pro alianci těžký zátěžový test.

Summit ale poznamenaly i obavy z vývoje na Západě. V USA se vede spor o schopnosti
prezidenta Joe Bidena usilovat o znovu zvolení, vyloučen není návrat Donalda Trumpa do
Bílého domu, což vzbuzuje u evropských členů nervozitu. Rostoucí podpora krajní pravice
mění i Evropu. Francie zažívá po parlamentních volbách politické turbulence a prezident
Emmanuel Macron si podle francouzských médií odskočil z Paříže uklidnit spojence. Vysoký
představitel administrativy Bidena řekl listu Washington Post, že se „summit změnil
z organizované podívané na jedno z nejneklidnějších shromáždění v moderní době.“

Drama s volbou předsedkyně Evropské komise se včera v Evropském parlamentu nakonec
nekonalo, i když to mnozí zasvěcení pozorovatelé unijní scény předvídali. Ursula von der
Leyenová dostala v tajném hlasování 401 hlasy, potřebovala jich aspoň 361. Politická krize po
případném nezvolení, kterou by museli hasit hlavy členských zemí na mimořádném summitu
se nekoná. Navíc konzervativní spojenci šéfky komise tvrdili, že hlasovat proti ní by bylo darem
pro populisty na celém kontinentu v době masivní geopolitické nestability.

Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil čtyři priority, které bude chtít jeho vláda ve zbylém roce a půl svého mandátu ještě naplnit. Je ale možné aby se takto zásadní úkony pro českou ekonomiku zrealizovaly? „Tyto priority stihnout nejdou. Řada z nich má dlouhodobější přesah,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

Národní ekonomická rada vlády (NERV), o kterou se premiér Fiala opíra, navrhuje ve čtyřech prioritách investice do infrastruktury především pomocí PPP projektů, zlepšování regionálního školství, zjednodušení stavebního řízení a reformu trhu práce.

„Tyto priority stihnout nejdou. Řada z nich má dlouhodobější přesah,“ domnívá se ekonomka Švihlíková. Jediná reforma, která je podle ní reálná, se týká infrastruktury.

Zásadní roli v jejích očích hraje pozice krajských samospráv. „Kraje nám ve velké většině sedí na obrovských přebytcích. Na penězích doslova dřepí. Mají obrovské úložky v řádech 90 miliard korun a sedět na nich v období vysoké inflace vůbec nedává smysl,“ upozorňuje ekonomka.

Český statistický úřad zpřesnil odhad hrubého domácího produktu. HDP v prvním čtvrtletí 2024 mezičtvrtletně stoupl o dvě desetiny %, meziročně o tři desetiny %. Potvrzuje to růst naší ekonomiky? Která odvětví negativním trendům vzdorují a která naopak bojují o přežití? Ekonomka Ilona Švihlíková ještě přiblíží, jak se vyvíjejí příjmy domácností a míra jejich úspor a investic, a vysvětlí, proč se proměnil žebříček největších ekonomik světa.

„Růst je tak slabý, že ho ekonomicky interpretujeme jako stagnaci. V porovnání se Slovenskem a Polskem jsme na tom podstatně hůře, blížíme se spíše vývoji v Německu, které se potýká s nemalými problémy. Dochází k výraznému propadu investic, který je dán těžkým ekonomickým prostředím nejen v České republice, ale i v celé EU. Roli hrají vyšší úrokové sazby, které investice zdražují. Řada firem si zkrátka investování rozmyslí,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… ekonomka Ilona Švihlíková.