Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil čtyři priority, které bude chtít jeho vláda ve zbylém roce a půl svého mandátu ještě naplnit. Je ale možné aby se takto zásadní úkony pro českou ekonomiku zrealizovaly? „Tyto priority stihnout nejdou. Řada z nich má dlouhodobější přesah,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

Národní ekonomická rada vlády (NERV), o kterou se premiér Fiala opíra, navrhuje ve čtyřech prioritách investice do infrastruktury především pomocí PPP projektů, zlepšování regionálního školství, zjednodušení stavebního řízení a reformu trhu práce.

„Tyto priority stihnout nejdou. Řada z nich má dlouhodobější přesah,“ domnívá se ekonomka Švihlíková. Jediná reforma, která je podle ní reálná, se týká infrastruktury.

Zásadní roli v jejích očích hraje pozice krajských samospráv. „Kraje nám ve velké většině sedí na obrovských přebytcích. Na penězích doslova dřepí. Mají obrovské úložky v řádech 90 miliard korun a sedět na nich v období vysoké inflace vůbec nedává smysl,“ upozorňuje ekonomka.

První návrh NERV pak Švihlíková nepodporuje vůbec. Jde o takzvané PPP projekty, což jsou dlouhodobé spolupráce veřejného zadavatele a soukromého partnera.

„Určité infrastrukturní záležitosti by měl dominantně řešit stát. Notabene tehdy, když na to má prostředky. Variace PPP projektů není šťastná. Nemyslím si, že u nás mají nějakou budoucnost,“ podotýká.

Nízká mzda, další práce

Vláda mluví také o modernizaci zákoníku práce. V této souvislosti se často zmiňuje výpověď bez udání důvodu s vyšším odstupným – takzvaný dánský model flexicurity, který je finančně daleko nákladnější než český stávající systém.

„Defekty jsou úplně někde jinde. Rozdíl mezi tím, co je v této ekonomice vytvořeno, a mezi tím, co lidé dostanou zpátky ve mzdách, je enormní. Je to Mariánský příkop,“ glosuje Švihlíková.

Na vině podle ní může být nedostatečná odborová organizovanost. „U nás si lidé neřeknou o vyšší mzdu, ale kompenzují to mnohem vyšším pracovním nasazením. To je jeden z důvodů, proč máme tak obrovské množství OSVČ,“ vysvětluje ekonomka.

„Lidé si na sebe berou druhou třetí práci – jezdí s kurýrní službou, taxikaří, mají e-shop a tímhle způsobem dohání nízké výdělky. To je u nás modus operandi. Vyšší odborová organizovanost by rozhodně prospěla,“ uzavírá Švihlíková.

Publikováno na webu Českého rozhlasu včetně audiozáznamu: https://plus.rozhlas.cz/lide-si-misto-natlaku-na-vyssi-mzdu-vezmou-druhou-praci-mame-slabe-odbory-mini-9276338