Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica je jedním z nejvážnějších útoků na lídra členské země Evropské unie v celé její historii. Stal se na pozadí dvou válek, které negativně ovlivňují evropskou bezpečnost: ruské agrese proti Ukrajině a války o Gazu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Je třeba brát v úvahu i varování před hrozbami teroristických útoků v Evropě. 

Není proto povzbudivé, když po atentátu varuje slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok, že Slovensko pomalu stojí kvůli extrémní politické polarizaci „na prahu občanské války“. Zatím to snad vnímejme jen jako katastrofický scénář. Berme ale v potaz, že v průběhu několika let vidíme – a samozřejmě nejen na Slovensku – jak může docházet k jevům a procesům, které se dříve zdály nemyslitelné. 

Stačí připomenout násilné obsazení sídla amerického Kongresu radikálními příznivci Donalda Trumpa po amerických prezidentských volbách v lednu 2021. Minulý rok v červnu jsme viděli situaci občanské války v ulicích Paříže a dalších francouzských měst, v jejímž pozadí stála nezvládnutá migrační politika. Francie má i svůj krvavý atentát: v roce 2020 sťal hlavu středoškolskému učiteli dějepisu Samuelu Patymu osmnáctiletý Čečenec, neboť se mu znelíbila jeho výuka na téma svobody projevu, během níž ukázal karikatury proroka Mohameda. 

Teď stoupá napětí i v Německu. Počátkem května zaútočili neznámí pachatelé na lídra kandidátky německé sociální demokracie v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho a těžce ho zranili. Totéž se stalo volebnímu aktivistovi Zelených. Německá ministryně vnitra a Nancy Faeserová, řekla, že pokud se potvrdí politické motivy přepadení „půjde o těžký útok na demokracii“ za níž nesou odpovědnost extrémisté a populisté, kteří svým verbálním nepřátelstvím vůči demokratickým politikům stále více rozdmýchávají atmosféru násilí. 

Před necelým půlrokem jsme si též prožili šok s vražednou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nezapomínejme ale, že vedle solidarity a truchlení musela policie reagovat na desítky vyjádření lidí na sociálních sítích schvalujících útok nebo vyhrožujících jeho napodobením. Nemůže být tato verbální agresivita také odrazem rostoucí hrubosti a agresivity v domácí politice? A jak daleko je od verbálního projevu k násilnému činu? Asi není v této souvislosti vůbec normální chování a vyjadřování, kde se to hemží i výzvami k násilí, řeporyjského starosty Pavla Novotného za ODS, který rozhodně občanským demokratům dobrou reklamu nedělá. 

Atentát na Roberta Fica je tak možné brát jako další vážný politický a bezpečnostní vykřičník varující před hrozbou eskalace nenávisti a společenské polarizace v západních společnostech.

Původně publikováno v deníku Právo.