Drama s volbou předsedkyně Evropské komise se včera v Evropském parlamentu nakonec
nekonalo, i když to mnozí zasvěcení pozorovatelé unijní scény předvídali. Ursula von der
Leyenová dostala v tajném hlasování 401 hlasy, potřebovala jich aspoň 361. Politická krize po
případném nezvolení, kterou by museli hasit hlavy členských zemí na mimořádném summitu
se nekoná. Navíc konzervativní spojenci šéfky komise tvrdili, že hlasovat proti ní by bylo darem
pro populisty na celém kontinentu v době masivní geopolitické nestability.

Leyenová se přesto musela o podporu hodně snažit. Nemohla se spolehnout na automatickou
podporu lidovecké, sociálně-demokratické a liberální koalice. Musela vyjednávat i se zelenými
a portál Politico naznačil, že se snažila získat i podporu od krajně pravicových poslanců strany
Bratři Itálie italské premiérky Meloniové, kteří jsou součástí frakce Evropských konzervativců
a reformistů. I přesto, že socialisté, liberálové a zelení požadovali, aby byl proti krajní pravici,
populistům a nacionalistům vytvořen „sanitární kordon“. V živé paměti je nicméně velmi
přátelské jednání Leyenové s Meloniovou na červnovém summitu v italské Apuli.

V každém případě se politická jednání novopečené šéfky komise, kde musela ledasco přislíbit,
odrazila se i v jejím kandidátském projevu. Za prioritu považuje, aby se v Evropě udržel
demokratický střed, a pokračovalo se v klimatické politice se „zeleným údělem“. Zesouladit ho
s jejím pochopením pro starosti zemědělců, kteří letos několikrát v Bruselu mohutně
protestovali, právě proti dopadům údělu, nebude jednoduché. A rozptýlí obavy mladých lidí
z nákladů na bydlení napříč Evropou zřízení nového eurokomisaře pro bydlení?

Ambicemi nešetřila ani v oblasti posilování evropské obrany v době, kdy je největší výzvou pro
Evropu ruská invaze na Ukrajinu. Vznik Evropské obranné unie se ovšem odvíjí od podpory
evropského obranného průmyslu ne slovy, ale činy. Unie se zde nepohne dopředu, pokud
nebudou v členských zemích uzavírány dlouhodobé zbrojní kontrakty na 10-15 let a banky se
nebudou zdráhat poskytovat zbrojním firmám financování, kvůli jejich „etickým kodexům“.

Celkově se dá čekat, že celou příští pětiletku se Leyenová s novou komisí asi opět pěkně zapotí.
Otazník visí nad vnitropolitickým vývojem ve Francii i Německu, kde dochází k polarizaci
politické scény i s výhradami vůči Bruselu, na obzoru je možné zvolení Donalda Trumpa
americkým prezidentem, který „Evropu nemusí“. Vše komplikují dvě války v evropském
sousedství, jejichž vyústění je dosud nejasné. A stále platí, že ani k Leyenové nevede to proslulé
jedno telefonní číslo, na které je možné do Evropy ze světa zavolat.

Archiv článků autora je dostupný na: https://www.prazskabezpecnostnikonference.cz/clanky-komentare-analyzy/