Donald Trump se chová nepředvídatelně, a tak můžeme jen odhadovat, co bude jeho návrat do Bílého domu znamenat pro Ameriku a zbytek světa. Lze očekávat menší vměšování USA do záležitostí EU a východní Evropy. Je ovšem otázkou, jak se k tomu progresivisté v Evropě postaví. Je možné, že začnou ještě víc tlačit na pilu, varoval v rozhovoru pro Deník TO expert na zahraniční politiku Petr Drulák.

„Můžeme čekat narušení nebo změnu procesů, které zahájila Bidenova demokratická administrativa ve východní Evropě, konkrétně na Ukrajině, které v podstatě vedly k válce. Ať už Trump s tou válkou bude dělat cokoliv. On říkal, že je schopný poměrně rychle ukončit. Tak uvidíme, jak si to představuje,“ řekl Drulák. Slib o okamžitém uzavření míru je ale podle něj třeba brát s rezervou.

„S řečmi o míru na Ukrajině bych byl velmi opatrný, protože ta situace je opravdu složitá. A uvidíme, jak se bude vyvíjet, ale dokážu si představit, že ta mírová jednání začnou dříve, než kdyby v Bílém domě usedla Harrisová,“ dodal někdejší náměstek ministra zahraničí a český velvyslanec ve Francii.

Téměř jistě se ale můžeme připravit na pokles aktivity nejrůznějších amerických vlivových organizací v evropském regionu. „Myslím si, že můžeme očekávat mnohem menší aktivitu těch různých amerických a na Američany napojených organizací a jejich místních pracovníků ve východní Evropě. Mluvím o tom, čeho jsme byli svědky v Gruzii, v Moldavsku a na Ukrajině, kde to tedy mělo nejtragičtější následky,“ domnívá se Petr Drulák.

Evropští progresivisté se nevzdají

Pro konzervativce a národní konzervativce může být vítězství vzpruhou, ale především morální. Z faktického hlediska je podle Druláka potřeba počítat s tím, že se unijní progresivisté a takzvaní liberální demokraté naopak pokusí utáhnout šrouby.

„V okamžiku, kdy se začnou rozvolňovat euroatlantické vztahy, tak to bude příležitost pro progresivisty, aby se o to víc vymezili vůči Američanům nebo vůči Trumpovi, takže řekl bych, že to budou dva protichůdné procesy. Jednak národní konzervativci, kteří budou cítit, že mají vítr v plachtách. Řeknou si – dokázali to v Americe, dokážeme to i v EU, ale na druhé straně budou stát progresivisté, kteří se začnou vůči Americe razantně vymezovat. Tenhle boj se pak v těch následujících letech povede o budoucnost našeho života.“

Zbývají dvě maličkosti: porazit deep state a zachránit dolar

Radovat se mohou v Izraeli, protože Trump židovskému státu podle Druláka nejspíš nechá volnou ruku pro obranné ale možná i útočné válečné výpady, v Číně mohou být klidní, protože jsou obě mocnosti obchodně natolik provázané, že se navzájem potřebují. Nervozita je ale namístě uvnitř amerického úřednického molochu tzv. Deep State. Trumpův tým dopředu avizoval, že nechce udělat stejnou chybu jako v prvním období a na převzetí moci nad celou mocenskou strukturou se usilovně připravuje.

„Pokud je Trump skutečně lépe připraven na prezidentství, než byl minule a dokáže zvládnout Deep State, tak je to určitá šance na větší stabilitu ve východní Evropě, což se nás poměrně týká,“ hodnotí Drulák.

Kromě Deep Statu čeká na Trumpa v Bílém domě ještě další pořádná výzva. Pokusit se zbrzdit „dedolarizaci“ světového obchodu a s tím související pád USA z trůnu světového hegemona. „Nejde o zvrácení toho trendu, ten je nezvratitelný, ale jde o to, jak tvrdý bude americký dopad z pozice hegemona. Není nepodstatné, jestli padnou hlavou na skálu nebo pozadím do polštáře,“ uzavřel Drulák.

Původně publikováno v časopise TO.