Jana Turoňová a Tomáš Doležal míní, že vládou navržené usnadnění voleb pro české občany v zahraničí představuje případ volebního inženýrství.

Návrh vládních poslanců na zavedení korespondenčního hlasování do českého volebního systému znamená útok na demokracii i ústavní principy českého volebního práva. Protiústavnost, deformace spravedlnosti, riziko zneužití, arogance moci. To jsou útoky ze strany naší vlády, proti kterým je žádoucí a legitimní jakákoliv zákonná forma občanského protestu.

Jedná se o největší a nejnebezpečnější průlom do ústavního systému v historii novodobé české státnosti. Jde o nejzávažnější ohrožení svobody, spravedlnosti a politické a volební soutěže. Jedná se o pošlapání nejzákladnějších ústavních principů, na kterých stojí naše volební právo a potažmo i naše politické zřízení ve smyslu legitimity tvorby a ustanovování základních mocenských institucí.

Čím snadněji tím lépe
Sporný a pochybný je už samotný deklarovaný úmysl předkladatelů tohoto návrhu. Zjednodušení volební praxe pro české občany žijící v zahraničí! Proč se naše vláda začíná tímto způsobem náhle zajímat o občany žijící mimo naše státní území, kteří v každodenním životě podléhají cizí státní moci? Proč jsou tito občané najednou privilegovaní a proč mají získat výhody oproti lidem žijícím v České republice?

Nepochybně je zájmem naší vlády, aby akt volby osob žijících v zahraničí byl co nejjednodušší. Snadná dostupnost volby se stává v jejich liberálně demokratickém světě nejvyšší hodnotou. A to i na úkor ústavnosti tradičního volebního procesu, proti skutečným a tradičním evropským hodnotám jako jsou rovnost volebního práva, přímost volebního práva, tajnost hlasování.

Právo elity?
Je právo volit skutečně právem, v klasickém významu tohoto slova, anebo je nárokem či dokonce povinností? Z naší Ústavy, z Listiny základních práv a svobod, z našich volebních zákonů i z prostého rozumu jednoznačně vyplývá, že jde o právo. Ale to čeští občané zdržující se v zahraničí jednoznačně mají! Ti, kteří v cizí zemi žijí trvale, i ti, kteří se tam zdržují krátkodobě.

Stát jim k výkonu jejich volebního práva vytvořil všechny potřebné podmínky. Pro jeho naplnění nemusí tito občané cestovat do České republiky, ale mohou jej realizovat na nejbližším zastupitelském úřadě.

V jiných státech, včetně států nepochybně demokratických, toto není zdaleka samozřejmostí. Jejich občané, žijící mimo své mateřské státy, buď volit do jejich vrcholných ústavních orgánů nemohou, anebo za účelem vykonání aktu volby musí přicestovat do země svého původu.

Snaha o zavedení korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí se dá chápat různě. Předně jako snaha vládní pětikoalice učinit z této skupiny voličů elitní občanský klub. Univerzální a ústavně konformní volební právo pro všechny je nahrazováno volebním nárokem úzce profilované privilegované skupiny, který jim stát má, či dokonce musí, zaručit.

Ale možný je i takový výklad, který v podstatě říká, že volební právo Čechů v zahraničí není standardním právem, ale spíše povinností, kterou jim český stát ukládá. A jelikož jde o povinnost, musí těm, pro které ji zavádí, vytvořit takové podmínky, aby ji mohli splnit.

Ať tak či onak, jde v zásadě o chybný a pomýlený koncept. Korespondenční volba – a natož ta na český pětikoaliční způsob – není naplněním žádného základního občanského či politického práva. Je pouhým ideologickým konstruktem, nátlakovou agendou určité části politického spektra. Je snahou udržet se u moci, využít hlasy ze zahraničí, hlasy lidí, kteří fakticky nežijí pod vládou současné pětikoalice. A ani v budoucnu v drtivé většině nebudou žít pod žádnou českou vládou.

Nerovné mandáty
V našem předchozím článku o tom, jak se pětikoalice chystá ukrást příští volby do Poslanecké sněmovny, jsme se věnovali i tomu, jaký vliv by tato změna měla na proces převodu hlasů na poslanecké mandáty.

A to konkrétně v případě voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025, kdy bude platit ještě současná právní úprava tohoto mechanismu. Tedy model, podle kterého bude vylosován jeden český volební kraj, do kterého budou všechny „zahraniční“ (tedy i korespondenční) hlasy zahrnuty.

A demonstrovali jsme, jakým neakceptovatelným způsobem současná právní úprava přepočítávání „zahraničních“ hlasů po zavedení korespondenční volby ovlivní konečný výsledek voleb. Po zavedení korespondenční volby se dá rovněž předpokládat, že zahraničních hlasů bude o dost více, a proto bude i jejich dopad na výsledky voleb daleko výraznější. Nyní chceme upozornit na další souvislosti, a to ve třech ohledech.

Za prvé, o složení poslanců za určitý volební kraj ve zcela rozhodující míře (čím menší kraj, tím více) rozhodnou zahraniční, nikoli domácí, hlasy.

Za druhé, „vylosovaný“ kraj bude v Poslanecké sněmovně i několikanásobně nadreprezentován tím, že získá výrazně více poslaneckých mandátů než mnohem lidnatější kraje.

A konečně za třetí, velké množství poslanců za kraj, do kterého budou nalosovány zahraniční hlasy, bude pocházet z politických subjektů, které by tam před zavedením korespondenční volby v zahraničí získaly naopak naprostou menšinu mandátů. V menších krajích půjde velmi pravděpodobně o většinu takových poslanců. Takových, které v daném kraji volí jen jasná menšina jeho skutečných obyvatel.

Způsob, podle kterého budou do jednotlivých krajů přiřazeny zahraniční hlasy po zavedení možnosti volit korespondenčně, bude rozhodovat o podobě stranicko-politické většiny v budoucí Poslanecké sněmovně, a tedy i o podobě budoucí vlády. Jinými slovy, finální zastoupení v Poslanecké sněmovně může být jiné v závislosti na tom, do jakého kraje budou zahraniční hlasy nalosovány. Jiný výsledek bude v případě jejich nalosování do kraje Středočeského, jiný, pokud budou nalosovány do kraje Libereckého.

Volební inženýrství
V ústavněprávním výboru Senátu se nyní projednává další novela volebního zákona, podle které se mají s účinností od roku 2026 zahraniční hlasy v následném přepočtu na poslanecké mandáty zohledňovat lehce odlišným způsobem, než je tomu nyní.

A to tak, že namísto jednoho ze čtrnácti krajů, který je vylosován a kam se nyní tyto hlasy přiřazují, se budou za tímto účelem napříště losovat dva ze čtyř největších krajů, tj. Praha, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj, přičemž do jednoho vylosovaného kraje mají být připočítány hlasy z evropských zemí a do druhého ze zbytku světa.

Tato varianta je rozhodně nebezpečnější než ta současná. A opět z ní prosakuje účelovost návrhu vládní pětikoalice. Poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 totiž rozhodly výsledky ve dvou krajích – ve Středočeském kraji a v Praze. Oba přitom patří mezi ony čtyři největší volební kraje, do kterých se mají od roku 2026 přidělovat zahraniční korespondenční hlasy.

Když sečteme volební výsledky z roku 2021 ve dvanácti krajích České republiky, bez Prahy a Středočeského kraje, zjistíme, že je zde poměr mandátů 76:75 ve prospěch současné opozice (ANO, SPD). Ale v součtu Středočeského kraje a Prahy zvítězily strany současné pětikoalice nad stranami současné opozice o 17 mandátů (33:16). A celkově tedy o 16 mandátů.

Z výsledků nejen těchto, ale i dalších voleb je evidentní, že volební baštou současných vládních stran jsou tyto dva největší české volební kraje. Vládní záměr přiřazovat zahraniční (i korespondenční) voličské hlasy od roku 2026 do dvou ze čtyř největších českých krajů není tedy ničím jiným, než metodou typickou pro tzv. volební inženýrství s cílem učelově a manipulativně navýšit své volební zisky. A třeba i volby takto rozhodnout ve svůj prospěch.

Pravděpodobnost, že ze čtyř největších krajů budou pro zařazení zahraničních hlasů vylosovány Praha a Středočeský kraj, anebo alespoň jeden z nich, je totiž velmi vysoká.

Velké kraje vládnou
Ve čtyřech největších českých volebních krajích se už nyní volí celkem 94–95 poslanců, tedy skoro polovina Sněmovny. Poté, co by sem byly přidělovány zahraniční hlasy, tvořili by poslanci v nich zvolení již výrazně nadpoloviční část dolní komory českého Parlamentu a zástupci zbylých deseti krajů by tam naopak byli ve značné menšině.

Poslanců zvolených v Praze a Středočeském kraji bývá už nyní 49 až 50.  A vzhledem k tomu, že se sem neustále stěhují lidé z jiných krajů, anebo zde minimálně hlasují na voličské průkazy, tento počet bude postupně narůstat.

Pokud budou pro přidělení zahraničních hlasů vylosovány tyto dva kraje, Praha a Středočeský kraj, budou tvořit poslanci v nich zvoleni už téměř třetinu Poslanecké sněmovny! Třetina členů Poslanecké sněmovny tak bude složena ze zástupců dvou krajů z celkových čtrnácti!

I ve světle posledního nálezu Ústavního soudu ohledně volební legislativy (z roku 2021), který konstatoval deformace a nerovnosti v zastoupení zvolených poslanců na základě znevýhodnění menších volebních krajů, jde o další jasně protiústavní moment návrhu na zavedení korespondenčního hlasování ze zahraničí, resp. o další projev až brutálního narušení ústavního principu rovnosti volebního práva.

Ztráta jistoty a kontroly
Dle předkladatelů návrhu na zavedení korespondenčního hlasování v zahraničí bude tento akt probíhat tak, že příslušný volební lístek bude umístěn do zalepené hlasovací obálky, která bude poté vložena, spolu s identifikačním lístkem podepsaným voličem, do tzv. doručovací obálky. A odeslána poštou na příslušný zastupitelský úřad.

Jistota skutečného doručení korespondenčního hlasu na místo určení v zákonem vymezeném čase tak bude zcela srovnatelná s „jistotou“ potenciálního stavu, kdy by volič předával obálku se svým hlasovacím lístkem členovi volební komise před volební místností na chodbě. Žádná nezávislá kontrola neexistuje, postup závisí na chování, vůli a pečlivosti člena komise.

Je zde i faktor klíčové role „třetích subjektů“ v korespondenčním způsobu volby, tedy úloha poštovních a doručovacích služeb, které jsou navíc v mnoha zemích soukromoprávními privátními subjekty. Náš stát jim takto v případě korespondenční volby v zahraničí svěřuje funkci garanta voleb. Budou však všichni zaměstnanci těchto služeb ctít tajnost volby a stihnou tyto subjekty všechny zaslané korespondenční hlasy řádně a včas doručit na místo určení?

Vládní návrh na zavedení korespondenční volby není správný. „Korespondenční“ volič ztrácí jistotu, kterou dnes ve standardním fyzickém procesu volby má. Jistotu, že opravdu hlasoval, že jeho hlas byl odevzdán a započítán.

Proti takovému postupu máme důvod se vzbouřit.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Martin Brožek

Student

Martin Brožek (2004) je v současnosti studentem. Krom Svatopluku je členem Společnosti Edvarda Beneše a dalších, převážně levicově zaměřených, organizací. V rámci Svatopluku je vedoucím Moravskoslezské větve Ostrava. Zajímá se o historii, makroekonomii a politologii, v rámci té o konzervativní a levicové politické myšlení. Rád čte, hraje deskové hry nebo se zabývá kutilstvím.

Zdeněk Koudelka

Právník

Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka Ph.D. – narozen 9. 5. 1969 na Moravě v Boskovicích, žije v Brně. Má blog na Blogosvět.cz. Učitel na Katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Katedře bezpečnosti a práva AMBIS vysoké školy. V letech 1990-98 a 2014-19 člen zastupitelstva, 1990-91 radní a 1991 a 1992-94 místostarosta městské části Brno-Jundrov. V letech 1993-96 advokátní koncipient. Advokátem byl 1996-2006 a je od roku 2014. V letech 1998-2006 člen a 2002-06 místopředseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu. V letech 2006-14 byl státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, 2006-11 náměstek nejvyšší státní zástupkyně, 2011-13 náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Mimo jiné byl v letech 1993-96 člen Redakční rady časopisu Budování států, 1994-2003 člen Redakční rady Politologického časopisu, 2007-11 člen a 2008-11 předseda Redakční rady časopisu Státní zastupitelství, 2010-17 člen Redakční rady časopisu Trestní právo a od 2014 je předseda Redakční rady časopisu Právo a bezpečnost. Významné publikace a další informace lze nalézt na webu Zdeňka Koudelky.

Tomáš Vitvar

Vysokoškolský pedagog

RNDr. Tomáš Vitvar, PhD., působí jako vysokoškolský učitel v oboru geografie a hydrologie na univerzitách v ČR a Ekvádoru. Své zkušenosti z výzkumu uplatňuje jako člen hodnotících panelů Evropské komise pro posuzování návrhů mezinárodních projektů. V tématice vodních zdrojů vyvíjí expertní činnost pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii při OSN, kde v minulosti působil. Kromě svého oboru má rád pohyb v přírodě, černobílé filmy, cizí jazyky a Latinskou Ameriku.

Jiří Medula

Podnikatel

Jiří Medula je bloger, publicista, moderátor, pořadatel koncertů, organizátor společenských i politických akcí a setkání. V poslední době se věnuje záchraně historických objektů a provozování společenského centra. Jeho sarkastické i vážné texty, kterými reaguje na aktuální společenské dění stojí za pozornost.

Tomáš Doležal

Asistent poslance

Ing. Mgr. Tomáš Doležal, MBA je ekonom, politolog, publicista a politický konzultant. Zabývá se expertně především oblastmi sociální politiky a veřejné správy. Pracuje pro hnutí SPD, mj. jako poradce předsednictva a poslaneckého klubu. V oblasti politologie se věnuje komparativnímu výzkumu volebních systémů. Dvacet let působil jako manažer v oblastech distribuční a skladové logistiky a obchodu s energetickými komoditami.

Jana Turoňová

Právnička

JUDr. Jana Turoňová je právnička, zapsaná mediátorka a politička. Specializuje se na mezinárodní, evropské a rodinné právo, externě vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 2019 vstoupila do ČSSD a působila v její ústřední odborné právní komisi. Po roce 2021 byla činná v rámci frakce strany, která mj. usilovala o vytvoření široké koalice levicových stran orientujících se proti liberalismu a progresivismu. V dubnu 2023 byla několika krajskými a okresními organizacemi ČSSD nominována na předsedkyni strany, ale stranickým vedením ČSSD byla navržena na vyloučení ze strany z důvodu údajného podkopávání politiky strany. Její vyloučení bylo potvrzeno na 45. sjezdu v červnu 2023. V současné době působí ve spolku Svatopluk a kandiduje do evropského parlamentu za konzervativně levicovou koalici Stačilo. Její komentáře najdete v internetovém časopise !Argument.

Michal Semín

Publicista

Michal Semín (nar. 1967) je konzervativním aktivistou a publicistou. Za svoji veřejnou činnost byl v nemilosti normalizačního režimu, dnes to není o mnoho lepší. Stál u zrodu řady iniciativ a spolků (mj. Svatopluk, Akce D.O.S.T., Lipový kříž, Institut sv. Josefa, Spolek přátel domácí školy, Patrimonium sancti Adalberti), od roku 2006 vydává časopis katolického zaměření Te Deum. Publikuje a přednáší doma i v zahraničí na témata, spjatá s politickou filosofií a sociální etikou. Žije na středočeském venkově, je otcem devíti dětí.

Ilona Švihlíková

Ekonomka

Ilona Švihlíková (1977) vystudovala Vysokou školu ekonomickou, obor Mezinárodní obchod. Odborně se věnuje tématům globalizace a lokalizace, vývoji na komoditních trzích a hospodářské politice. Je autorkou či spoluautorkou pěti monografií. K nejznámějším patří Globalizace a krize, a Jak jsme se stali kolonií. Založila spolek Alternativa Zdola a podílela se na založení mediálního projektu !Argument. V rámci Svatopluku je správkyní prutu Solidarita. Ráda tančí, plave ve Vltavě a chodí na houby. Miluje moderní umění, zejména surrealisty a vážnou hudbu.

Ilona Švihlíková vede svůj informační kanál na Telegramu.

Petr DrUlák

Politolog

Prof. Ing. Petr Drulák, Ph.D. (životopis zde) je zakladatelem spolku Svatopluk. Učí mezinárodní vztahy na Západočeské univerzitě v Plzni. Působil jako velvyslanec České republiky ve Francii, náměstek ministra zahraničí a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. Je autorem desítek odborných článků, několika učebnic a monografií publikovaných doma i v zahraničí. Věnuje se politické publicistice: ve slovenském deníku Štandard, MF Dnes a v internetovém časopise !Argument. Na platformě ABJ má pravidelný pořad Nalevo.

Prut Kultura

Pokaždé, když byl český národ utiskován, fungoval zvýšený zájem o jeho historii a rozvoj jeho kultury jako důležitý nástroj osvobozujícího procesu. I dnes potřebujeme pěstovat vědomí o důležitosti našich kulturních statků, investovat úsilí do jejich ochrany nebo podněcovat jejich růst. V prutu Kultura se proto snažíme oživovat povědomí o nejvýznamnějších uměleckých počinech z české historie a také se snažíme přispět vlastní tvorbou. Pořádáme exkurze do významných institucí, galerií a architektur. Promítáme filmy, organizujeme divadelní představení, pořádáme výstavy a besedy s cílem vzdělávat a obohacovat sami sebe i ostatní. Neživou kulturu oživujeme a tou živou žijeme.

Správce prutu: Dominik Forman – dominik.forman@gmail.com

Prut Cesty

Naši zemi vnímáme skrze pozoruhodná místa. Některá vytvořila příroda, jiná odkázaly mýty a dějiny. Všechna vstupují do národní tradice. Návštěvami těchto míst si tradici připomínáme a udržujeme ji živou. Ale také se lépe mezi sebou poznáváme a užijeme si i dost legrace. Naše cesty vždy směřují k pozoruhodným cílům, ale pokaždé je cílem i sama cesta.

Správce prutu: Roman Čeleda – romcel@centrum.cz

Prut Prosperita

Podnikáním a profesními aktivitami přispíváme k prosperitě naší země. Vycházíme z české společnosti, která nám hodně dává, a my se snažíme jí to vracet. Znepokojuje nás nepřetržitý růst nesmyslných předpisů, bruselské regulace i nepřetržité útoky na základní hodnoty. Jsme přesvědčeni, že bez silného národního kapitálu bude náš ekonomický osud v rukách nadnárodních hráčů. Pro ně jsme jen účetní položkou, kterou mohou kdykoliv nahradit. To není dobrá záruka pro příští generace. Dělení na levici a pravici nepřikládáme význam, za podstatnější považujeme to, kdo hájí národní prosperitu a kdo zastupuje jiné zájmy.

Správce prutu (prozatímní): Petr Drulák – drulak@svatoplukzs.cz

Prut Solidarita

Hlásíme se k tradiční levici. Chceme stát, který je silný ale nikoliv všemocný. Respektujeme trh tam, kde má své místo, nikoliv ve vzdělání, zdravotnictví, péči, energetice a jinde, kde selhává a nedokáže reagovat na potřeby občanů, či strategický zájem státu. Hájíme důstojnost práce, zaslouží si jak společenské uznání, tak i odpovídající materiální odměnu. Je nepřijatelné, aby v naší relativně bohaté společnosti byli ohroženi chudobou ti, kdo poctivě pracují či z objektivních důvodů pracovat nemohou. Demokracie proto nemůže být pouze politická, nýbrž také ekonomická. Jsme přesvědčeni, že solidarita je základním tmelem společnosti. Ekonomická solidarita se opírá o národní hodnotovou tradici a nesmí být podkopávána progresivistickými společenskými experimenty.

Správkyně prutu: Ilona Švihlíková – ilona.svihlikova@gmail.com

Prut Tradice

Díváme se na svět očima konzervativní pravice. Nejsme stoupenci kolektivismu, ani individualismu, ale společnosti, chránící svobodu a tradiční hodnotový řád, vycházející z duchovních kořenů naší národní identity. Uvědomujeme si, jak je tento řád ohrožován liberalismem a neomezenou expanzí globálního kapitálu. Chceme rozvíjet povědomí o našich dějinách a dobrém díle našich předků, chceme napomáhat společenskému rozvoji našich národních tradic. Chceme se podílet na intelektuální a hodnotové formaci mladých generací a pěstovat v nich lásku k naší zemi a imunitu proti společnost rozkládajícím progresivistickým ideologiím naší éry. Budeme usilovat o maximální svrchovanost České republiky na mezinárodním poli.

Správce prutu: Michal Semín – semin@outlook.cz