Když se v červnu sešli lídři uskupení G7 v italské Apulii poznamenala televizní stanice CNN, že „unikají před politickým nebezpečím doma.“ Byl to dobrý postřeh, který se v následujících týdnech potvrdil.

Americký prezident Joe Biden po velkém tlaku na jeho odstoupení z prezidentské kandidatury hodil ručník do ringu a nahradila ho nová naděje Demokratické strany Kamala Harrisová. Na právě začínajícím konventu demokratů uvidíme velkou politickou show, která bude další etapou asi jedné z nejostřejších předvolebních kampaní v americké historii. Co s ní třeba udělá podpora Donaldu Trumpovi od jednoho z nejbohatších lidí planety Elona Muska, s nímž Trump v pondělí dvě hodiny rozprávěl na Muskově síti X? A jak ovlivní rozbouřená atmosféra v USA jejich zahraniční politiku? Tady lze připomenout bonmot bývalého šéfa CIA a ministra obrany Roberta Gatese, že největší hrozbou pro americkou zahraniční politiku je politika vnitřní.

Ani pohled do Evropy nevzbuzuje příliš optimismu. Po „olympijském příměří“ se bude muset francouzský prezident Emmanuel Macron vrátit k hledání parlamentní většiny pro budoucí vládu. Ovšem najít ji mezi levicovým blokem Nové lidové fronty a Macronovým centristickým uskupením bude těžký oříšek. Navíc notně posílené Národní sdružení Mariny Le Penové bude teď Macrona z opozice silně ostřelovat. Nehrozí nakonec Francii vleklá politická krize? Přitom už do 15. září musí Paříž Bruselu oznámit, jak hodlá odbourat rozpočtový schodek. Teď totiž Francie nesplňuje maastrichtské kritérium v podobě maximálně tříprocentního deficitu státního dluhu vůči HDP.

Německého kancléře Olafa Scholze pak v září čekají zemské volby v Durynsku, Sasku a Braniborsku, které mohou potvrdit politický vzestup krajně pravicové Alternativy pro Německo. Německá politika se kvůli tomu může začít otřásat v základech, přitom jí už za rok čekají parlamentní volby. Sám kancléř je teď podle průzkumů neoblíben u 71 procent voličů.

V Británii sice konzervativci po své porážce počátkem července odevzdali moc labouristům, ti ale museli vzápětí čelit explozi násilí v britských ulicích zaměřeného proti migrantům. Podařilo se ho sice uhasit, nicméně podle mnoha expertů stále doutná a může znovu vzplanout. Labouristé zároveň řeší, co si počít s vážnými ekonomickými problémy země s poloprázdnou státní kasou.

A aby toho nebylo málo, ve vzdáleném Japonsku se musí po korupčních skandálech ve vládnoucí liberálně demokratické straně poroučet premiér Fumio Kišida. Podle agentury Bloomberg se tím v Japonsku otevírá cesta k politickému chaosu.

Nebudou tak vnitropolitické problémy vládám klíčových zemí Západu svazovat ruce v globální politice, která i kvůli dvěma válkám prochází hodně turbulentním obdobím?