O škole, která má vzdělávat, rodičích, kteří mají vychovávat, dětech, které mají nést přiměřenou odpovědnost. O dospělých, kteří se začali bát dětí.
Autorka je pedagožka s dlouholetou zkušeností napříč vzdělávací soustavou. České školství řadu let nejen sleduje, analyzuje, ale především zažívá zevnitř. A protože už dospěla do věku, kdy pamatuje i takové pedagogické vykopávky, jako jsou hranice, důsledky, známky nebo dokonce výuka, dovoluje si klást otázky, které dnes místy působí téměř extremisticky. Například: Neměla by škola především vzdělávat?

Přátelé, musím se vyjádřit k sérii článků, které se v poslední době vyrojily na téma údajné segregace romských žáků v našem vzdělávacím systému. Sleduji s velikými obavami, jak je veřejnost opět manipulována určitým směrem a nemohu tomu jenom tak přihlížet.

Název mého příspěvku pro seminář o školství zní: „Rizika jednostranné kompetenční orientace: Budování vnitřní suverenity jako obrana proti sociotechnologickým tlakům“.

Záznam se semináře Moudrost, mravnost a racionalita ve vzdělávání konaného dne 27. 4. 2026 v Poslanecké sněmovně pod záštitou poslance doc. Ing. Miroslava Ševčíka, CSc.

Jednotliví řečníci (M. Ševčík, I. Strejček, A. Hogenová, M. Semín, M. Míčová, T. Doležal, R. Valenčík, M. J. Stránský, P. Hampl, O. Nachtmannová, P. Vrána, A. Urbanová, M. Studnička) formulovali základní problémy (wellbeing, digitální technologie, inkluze, ideologie, manipulace, stav společnosti) současného systému vzdělávání a zabývali se hledáním cest ke zlepšení situace.

Článek je doporučením publikace.
Autorem knihy (2015) Real Finnish Lessons je Gabriel Heller Sahlgren. Publikace se zabývá tím, proč bylo finské školství dlouho považováno za jedno z nejlepších na světě a proč se jeho výsledky v posledních letech zhoršují.

Vážený pane premiére,
vážený pane ministře,
jmenuji se Petr Vrána a obracím se na Vás jako rodič, učitel a ředitel základní školy s více než dvacetiletou pedagogickou praxí, abych vyjádřil své obavy týkající se současného směřování vzdělávací politiky v České republice.

Maturitní zkouška z AJ má dvě části – státní a profilovou (školní), což je relikt dnes již většinově zrušených státních maturit. Ve státní části studenti absolvují testy složené ze dvou částí, ze čtení a poslechu. Vše je v rámci jednoho testu, který připravuje Cermat na úrovni B1 pro všechny střední školy, tj. pro gymnázia i pro školy odborné. Výsledky se nijak nezapočítávají do známky ze školní maturitní zkoušky. Studenti se dozví v procentech, jak uspěli, a na vysvědčení se objeví pouze slovo uspěl(a)/neuspěl(a).

Před několika lety jsem se během jedné přednášky na semináři pro učitele matematiky setkala s otázkou: „Kolik procent svého volného času věnují studenti svým mobilům?“ Přesnou odpověď si nepamatuji, ale číslo bylo hodně vysoké. Následovala druhá otázka: „Kolik procent času věnují učitelé matematiky ve svých hodinách práci s mobilem?“ Odpověď zřejmě tušíme. Já osobně se mobilům ve výuce matematiky úspěšně vyhýbám. Zmíněná přednáška, byla zaměřená na propagaci používání mobilů ve výuce.