Marek Řezanka: Kde máme stát?

2. 6. 2025

Blog

Připomeňme si zde některé výroky Petra Fialy, které si vzájemně protiřečí, a které názorně dokládají nejen jeho politiku dvojích metrů a účelového pokrytectví, ale i hodnotovou prázdnotu a bezradnost:
„Vím, že můj handicap je, že někdy neoplývám tolik emocemi, bráním se velkohubým prohlášením, která nemohu naplnit. Ale já jsem takový, jaký jsem. A myslím, že to je výhoda“, prohlásil zcela nekriticky Petr Fiala (Ptám se já, Marie Bastlová, 13. 3. 2025).
Inu, konfrontujme tento jeho výrok například s jeho prohlášením ze 17. 11. 2024 (Česká televize):
„Já potřebuji osm let a budeme mít platy jako v Německu a budeme mít univerzity ve špičce a špičkové firmy. A už nebudeme žádná montovna,“ řekl Fiala v České televizi s tím, že čtyři roky jeho vládnutí jsou málo.
Nemusíme zdaleka zůstat u jediného Fialova výroku:
„Jsme nejúspěšnější postkomunistická země. Patříme mezi světovou špičku v obraně nebo dopravě. Když se dívám do médií, vypadá to, že nic nefunguje, ale to není správné. Takoví nejsme, jsme mnohem dál, a to musíme vidět“, sdělil překvapenému národu Petr Fiala na fóru Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava (Červenec 2023). V kontrastu s tímto prohlášením působí velmi žalostně jak zpackaná digitalizace stavebního řízení, tak rovněž nedůstojné spory ministryně obrany, Jany Černochové, a náčelníka generálního štábu, Karla Řehky.
Panu premiérovi by se rovněž měla připomenout jeho vlastní slova z 15. 9. 2021, a to až zase bude sebejistě a arogantně vykřikovat, jak musíme zbrojit:
„Dohromady se řítíme do obrovských problémů, protože nedáváme peníze lidem, ale dramaticky se zvyšují výdaje státu.“ To tehdy konstatoval Petr Fiala s tím, že nám za chvíli hrozí krach.
Pokud nás zajímá, jak to pan premiér myslil se svým slavným signálem, že nikoho nenechá padnout, shrňme si, komu mimo jiné v minulosti vyjádřil svou plnou podporu:
1) Vítovi Rakušanovi v kauze Dozimetr:
„Vlastnictví šifrovaného telefonu není nelegální ani nemorální a nemůže být důvodem pro odvolání člena vlády. Opozice má samozřejmě právo vyvolat jednání o nedůvěře vládě a já jsem poslední, kdo by jí to chtěl upírat. Počty poslanců ve Sněmovně ale voliči určili jasně. Tento krok opozice by tak neměl žádný dopad kromě toho, že by opět zkomplikoval práci Sněmovny, která stojí před schvalováním ozdravného balíčku“ (26. 9. 2023).
2) Svým poradcům, Ivanovi Netukovi a Milanovi Růžičkovi, a to v kauze Podnikatelské družstevní záložny: „Já jsem viděl tu zprávu se začerněnými jmény. Říká, že v té kampeličce v době, kdy už jsem tam neměl finanční prostředky, došlo k pochybením, pokud jde o činnost té kampeličky. To se určitě musí vyšetřit. Neplyne z ní žádné podivné jednání ze strany mých externích spolupracovníků ani nic, co by znamenalo porušení právních pravidel. Pokud by byli obviněni nebo k něčemu takovému došlo, tak bych samozřejmě jednal. Dokud mi někdo neprokáže, že se někdo z nich dopustil něčeho nelegálního, tak budou nadále mými poradci.“ Oba pány považuje Petr Fiala z nějakého důvodu za nepostradatelné. Tento důvod by měl být znám široké veřejnosti.
3) Ministrovi spravedlnosti Pavlovi Blažkovi v kauze možného ovlivňování justice: „K žádnému ovlivňování kauz nedochází, nemůže docházet. Dotazy, které kladl pan ministr Blažek v případě takzvané brněnské kauzy se netýkaly členů ODS, a žádný dotaz, který vznese ministr spravedlnosti, nemůže být interpretován tak, že znamená zásah do řízení.“ Svou neochvějnou podporu deklaroval Petr Fiala témuž ministrovi i v případě kauzy miliardy korun v bitcoinech: „Vážím si rozhodnutí Pavla Blažka rezignovat na funkci ministra spravedlnosti. Jsem přesvědčen, že v případě dražby bitcoinu konal v dobré víře, a o to více si jeho odpovědného kroku cením.“

Na základě výše uvedených citátů si dovolím vytvořit fiktivní rozhovor, podtrhuji slovo fiktivní, tedy vymyšlený (jde o satiru), s nímž by Petr Fiala a Iva Pazderková mohli objíždět republiku. Když již hrají lidem divadýlko, ať je to aspoň vtipné. Hra by se mohla jmenovat: Kde máme stát?:

Pazderková: „Pane premiére, není trochu škoda, že jste příliš skromný člověk?“
Fiala (viditelně si posteskne): „Je to velká škoda. Když já prostě neumím být neskromný. Já říkám jenom pravdu, paní Pazderková. Já jsem ten nejskromnější člověk pod sluncem. Jenom takoví jsou totiž největšími světovými velikány a vůdci, víte? Já mám tak skromné požadavky, že to skoro nestojí za řeč. Dejte mi čtyři roky, a máte tu německý plat…“
Pazderková: „Jako jenom já?“
Fiala: „Jako všichni občané České republiky. Jen se o něj budou muset podělit, samozřejmě. A nejen že budou mít tento německý plat. Ale já, až jim ho zdaním, tak budu moct dát na stůl peníze a zbraně. To je nyní heslo doby, víte?“
Pazderková: „A na jaký stůl to dáte?“
Fiala: „Na čistý, paní Pazderková. Já jiný ani nemám.“
Pazderková: „Zlí jazykové mluví o kostlivcích ve skříni.“
Fiala: „To je jen závist občanů druhé a třetí kategorie, paní Pazderkové – a pak těch čtvrté kategorie, neboli „sviní“, jak by řekl ušlechtilý pan Foltýn. Závidí mému zeťákovi, který se holt umí otáčet. Otáčet se, samozřejmě po větru, to je přednost nás správně orientovaných. To je pořád nějaká kampelička, nějaký Dozimetr. Tady se má řešit jen Čapí hnízdo. To je podstatné. Vše ostatní, hlavně, co se týká našich kauz, je v pořádku. Do toho nikomu nic není, jak hezky říká náš kamarád Novotný.“
Pazderková: „Budete ho navštěvovat v lapáku, pane premiére?“
Fiala: „Uděláme si s Pavlíkem zase nějaké to selfie. Ale jinak doufám, že ho tam následovat nebudu muset. Nestrašte. Ještě jsme neprohráli.“
Pazderková: „A co tedy uděláte, aby vaše pravda a láska zvítězily nad zákonem a spravedlností?“
Fiala: „Zakázali jsme srp a kladivo. Stejně to jsou jen symboly úspěšného zemědělství a průmyslu, a jak vidíte, oboje kvůli vysokým cenám energií jde u nás do kopru. Místo těchto ryze dezolátských nástrojů bychom měli dát do štítu bitcoin a dron. Peníze a zbraně na stole, to musí být nové hodnotové symboly, s nimiž se může ztotožnit každý slušný člověk, například Míša Redl, Ivo Rittig či Radek Krejčíř. My jsme tady zásadně pro takovéto slušné lidi, to si pamatujte. A to musíme opakovat a vysílat jasné signály, aby to každý pochopil.“
Pazderková: „A hlavní jsou také nízké daně – a boj proti dluhům, že?“
Fiala: „Doba se mění, paní Pazderková. Vysoké daně škodí, když z nich chcete financovat třeba zdravotnictví či školství. To je cesta do pekel. Ale na zbraně se zadlužit, to je dílo boží. To se vám vrátí. Jen musíte vyhrát válku, samozřejmě. Každý občan stojící na té správné straně musí pokládat za svou čest, že odevzdá vyšší daně. Je to na další mrtvoly, tedy dobrou věc. To snad chápou i ti momentálně opoždění, že?“
Pazderková: „Snažím se. Takže si můžeme být jisti, že nás nenecháte padnout, pane premiére?“
Fiala: „Opakuji, že ti, kdo vědí, co jsou správné hodnoty, mají mou plnou podporu. Ty jediné pokládám za rovnoprávné občany. Ne tu svoloč, co mě kritizuje. To jsou jen dezoláti a proruští trollové. Kolem nich musíme hloubit příkopy, paní Pazderková.“
Pazderková (ustaraně): „A nemůžeme pak do nich sami spadnout?“
Fiala (s povzdechem): „Můžeme, paní Pazderková. Ale podívejte se. Nezaměstnanost poroste, ceny všeho možného už rostou dávno, daně také zvýšíme, dluh je také pořád čím dál vyšší – takže růst by tu byl. A jak jsem již filosoficky kdysi pronesl, to, že se lidem vede špatně, je pouze důkaz, že si náš kabinet vede nadmíru dobře. My lidem neslibujeme, že na tom budou dobře. My jim slibujeme, že budou stát na té správné straně.“
Pazderková (zasněně): „Vy jste tak fikaný, pane premiére. Tak jsem si vždy představovala druhý břeh…“
Fiala (rozvášněně): „Volte nás, a budete tam NATO tata.“
Pazderková (uculí se): „Však víte, pane premiére, že můj hlas máte v kapse.“
Fiala (s povzdechem): „Vím, paní Pazderková – proto také ta kapsa zeje prázdnotou. Ale nevěšme hlavu. Kdyby mohli volit jen naši voliči – to by byla demokracie, paní Pazderková… Ale do toho stavu jsme bohužel ještě nedospěli.“
Pazderková: „Chce to zesílit boj proti dezolátům.“
Fiala: „Dělám, co mohu. Ale obávám se, že čím dál víc nás správně hodnotových ubývá – a dezoláty se to tu jen hemží.“
Pazderková (bojovně): „To tak ale nenecháme.“
Fiala (obdivně): „Statečná ženo: Nenecháme. Objedeme spolu celou republiku, a to by bylo, aby lidi nepochopili, kde mají stát.“
Pazderková (schlíple): „Hodně lidí si myslí, že je stát v p…“
Fiala (pospíší si): „Jenom slušné výrazy, paní Pazderková. Nejste Pavlík Novotný ani Otík Foltýn. Já nemyslel stát jako podstatné jméno. Jako sloveso – jako na jaké straně mají být.“
Pazderková: „Jo tak. Jako na malé či velké.“
Fiala (úpěnlivě): „Na té správné, paní Pazderková.“
Pazderková: „Jo takhle. No to jedině. Tak pro dnešek padla, ne? Tady už to snad pochopili všichni…“