Politolog Petr Drulák a historik Ladislav Zemánek se shodují, že pokusy o mezinárodní izolaci Ruska selhávají. Moskva navzdory sankcím posiluje své postavení zejména v Asii, Africe a Latinské Americe. „Ta izolace Ruska ze strany Evropy, to je k vlastní škodě,“ tvrdí Drulák, že sankce sice ruská ekonomika nepochybně pociťuje, ale Evropu to vlastně bolí mnohem víc.
„V posledních letech navzdory tomu, co nám tvrdí naše média, Rusko na mezinárodní scéně výrazně posiluje,“ říká politolog Petr Drulák v rozhovoru pro spolek Svatopluk.
Západ se podle něj pokusil Moskvu izolovat kvůli válce na Ukrajině. Ruský vpád na Ukrajinu sice Drulák označuje za porušení mezinárodního práva, ale zároveň tvrdí, že „zbytek světa dobře pochopil ty okolnosti a proč to Rusko udělalo“.
Rusko je podle Druláka jedním z klíčových aktérů neustále rostoucího globálního uskupení BRICS, kde „patří mezi hlavní tahouny spolu s Čínou“. Sankce podle něj ruskou ekonomiku sice zasáhly, ale neochromily: „Zásahy jsou citelnější v evropské ekonomice než v té ruské.“
Podobně situaci vidí i historik a rusista Ladislav Zemánek. „Tlak vůči Rusku je ze strany západních zemí enormní, ale Rusko to včetně těch sankcí zvládá. Jak říká jedno úsloví: Rusko není tak silné, jak si samo o sobě myslí, ale ani není tak slabé, jak si myslí jeho nepřátelé,“ řekl Zemánek.
Sankce a přístup Západu podle něj Rusko pociťuje a má to vliv i na vývoj uvnitř ruského establishmentu. Podle Zemánka se po roce 2022 v Rusku začínají prosazovat konzervativní síly. „Místo nějakých západněji až liberálně smýšlejících lidí, kteří měli v Evropě své zejména finanční zájmy, dostávají více prostor ti, kteří nevidí Rusko jako evropský stát, ale spíše eurasijský,“ vysvětlil.
Pokus o izolaci Ruska podle něj vedl k posunu směrem na východ a jih. „A vidíme, že ta spolupráce s Čínou a Indií a dalšími státy sílí,“ uvedl Zemánek.
Drulák kritizuje přístup Evropy k celé situaci. „Evropská elita propadla kolektivnímu šílenství. Nejvážnějším projevem toho bylo odstřižení od levných zdrojů energie, na kterých stála naše ekonomika. Ale tím oni nekončí, a ještě ordinují Green Deal, to jsou rozhodnutí, která jdou proti samotné podstatě přežití,“ nechápe Drulák.
V tomto směru Brusel podle něj selhává: „Evropa se sice pořád odvolává na nějaký rozum, který pramení až z antického Řecka, ale dnes je Brusel spíš semeništěm progresivního fanatismu a nic víc,“ má jasno.
Oba experti také upozorňují na neúčinnost sankcí vůči tak velké zemi, jako je Rusko. „Ty sankce nejsou efektivní vůči tak velké zemi. Malé země by měly problém, nechtějí se dostat do izolace, ale vůči velké zemi je to nesmysl od samého začátku,“ míní Drulák.
Ten rovněž upozorňuje na odlišnost ruské společnosti: „Západní společnost je konzumní a představuje si, jak by bylo nepříjemné, kdyby se nějaké výrobky najednou nedaly sehnat nebo byly příliš drahé. Jenže tohle v Rusku nefunguje, tam je společnost více produkční než konzumní.“
Zemánek doplňuje, že sankce včetně těch sekundárních komplikují situaci nejen Rusku, ale i firmám, které s ním chtějí obchodovat. „To je vlastně taková moderní forma války, kterou útočí zejména Spojené státy,“ říká.
Podle Druláka je příkladem rozdílného přístupu i postoj USA. „Administrativa Donalda Trumpa má k Putinovi očividný respekt. Je to vztah dvou velmocí, které mají sice na některé věci jiný pohled, ale komunikují spolu.“
Závěrem dodává: „Bohužel Evropa tohle nějak nezvládla, chová se k Rusku, jako kdyby mělo být každou chvíli zničeno. A ta izolace Ruska ze strany Evropy, to je k vlastní škodě.“
Původně publikováno na stránkách Parlamentní listy.
