Od července loňského roku zde pravidelně publikuji své texty.
Je pro mě důležité, abych nepsal pro psaní, ale aby každá má stať něco sdělovala.
Své úsilí jsem zaměřil na změnu atmosféry, v níž se nacházíme. Atmosféry, která je přesycena nenávistí, nesvobodou, cenzurou, militarismem a sociálním úpadkem.
Uvidíme, jak dopadnou říjnové volby. Právě v nich by se mělo naplno ukázat, komu výše popsaná atmosféra vyhovuje, a komu se v ní naopak dýchá těžko, až nesnesitelně.

»Je víc než jasné, kdo se výsledku našich podzimních voleb a s tím související změny kurzu naší země nejvíc bojí. Bruselští byrokraté a naše vládní strany.« Tvrdí to v aktuálním rozhovoru pro iportaL24.cz předsedkyně Trikolory a lídryně sněmovní kandidátky SPD ve Zlínském kraji Zuzana Majerová. Vláda Petra Fialy (ODS) nemá podle ní žádné pozitivní výsledky, takže jediné, co jí před volbami zbylo, je »strašení Moskvou a vytváření fiktivního nebezpečí«.

V říjnových parlamentních volbách mají občané České republiky příležitost hlasovat o tom, v jaké zemi si přejí žít, v jakých podmínkách a s jakými vyhlídkami do budoucna.
Voliči dostali čtyři roky na to, aby pochopili, kam se dostanou s Fialovým kabinetem. Výsledky lze shrnout do následujících bodů:

O tom, jak se dělí politici v dnešním digitálním věku, se zamýšlí předseda zastupitelů SPD ve Středočeském kraji Tomáš Doležal, který je též poradcem předsednictva SPD a poslaneckého klubu SPD. Ve skutečnosti už nejde o levici a pravici, ale o souboj s těmi, kteří chtějí lidem omezovat práva a ještě to vysvětlují jejich dobrem.

Předsedkyně Trikolory a lídryně kandidátky SPD ve Zlínském kraji Zuzana Majerová v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz nešetří ostrými slovy na adresu liberálů a progresivistů. Podle ní směřujeme do společnosti, kde svobodný názor může stát člověka život. Vysvětluje, proč považuje útoky na kandidátní listiny SPD a Stačilo! za pokus o justiční puč, a také proč objela téměř všechny obce Zlínského kraje.

Ve středověku byl oficiálně hlavním zdrojem moci panovník, ale za de facto skutečné držitele moci lze označit šlechtu a církev. V období vrcholného středověku se jako významný hráč přidávají měšťané. Souhrnně hovoříme o stavech.
Jak vlastně definujeme, že má někdo moc? Ve středověku byla moc jednoznačně vázána na vlastnictví půdy. Drtivé procento populace živilo zemědělství, což se s rozvojem řemesel a manufaktur pozvolna mění až do nástupu průmyslové revoluce.

Před volbami můžeme konstatovat následující:
1) Žaloby ze strany Volt na údajně falešné koalice byly téměř všemi soudy smeteny ze stolu jako neodůvodněný paskvil (O brněnském soudu bude zmínka dále v textu). Je to ostatně vizitka tohoto subjektu, co od něho mohou voliči očekávat.
2) Celkové číslo zahraničních voličů, ať již využijí korespondenční volbu či se dostaví fyzicky, je nižší než 30 tisíc. Lze navíc počítat s tím, že určitá část těchto voličů bude hlasovat proti Fialově kabinetu.
3) Zjevně již nedojde na soud s Andrejem Babišem v nekonečné telenovele zvané Přelet nad Čapím hnízdem. Otázkou je, zda budou souzeni T. Okamura a celá SPD za billboard varující před přijímáním potenciálně nebezpečných migrantů s přihlédnutím k situaci v Německu, Francii či Švédsku. Ani Stačilo! by nemělo být zakázáno či kriminalizováno.
4) Je možné, že se naopak objeví nové důkazy v bitcoinové kauze a v případě Dozimetru.
5) Fialův kabinet dovládne až do svého hořkého konce, a to se všemi svými aférami i výsledky svého působení lidem na očích. K tomu je třeba připočíst faktor celosvětového vývoje.

Koalice Spolu si pro svou předvolební kampaň nemohla vybrat cyničtější a více pokrytecký slogan než: Svoboda a prosperita i pro další generace.
Jestli většině našich občanů Fialův kabinet během čtyř let svého působení sebral, jsou to právě tyto pojmy, které si dal do štítu.

V této stati se pokusím shrnout v bodech, jak má podle mě vypadat politický subjekt, kterému mohu dát svůj hlas.

Od parlamentních voleb v roce 2021, kdy Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) získala pod 5 % voličských hlasů, a nedostala se do Sněmovny, zaznamenávala v různých typech voleb jeden nezdar za druhým. Dokonce si změnila název na „SOCDEM“, což jí ovšem nijak nepomohlo.