Předsedkyně Trikolory a lídryně kandidátky SPD ve Zlínském kraji Zuzana Majerová v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz nešetří ostrými slovy na adresu liberálů a progresivistů. Podle ní směřujeme do společnosti, kde svobodný názor může stát člověka život. Vysvětluje, proč považuje útoky na kandidátní listiny SPD a Stačilo! za pokus o justiční puč, a také proč objela téměř všechny obce Zlínského kraje.

Celým světem otřásla zpráva o vraždě amerického konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Jak tuto událost vnímáte vy?

Hanebná vražda Charlieho Kirka znovu nasvítila tragickou realitu naší současnosti. Proč byl Kirk zavražděn? On se snad něčeho dopustil? Ne, jen říkal své názory a byl ochoten o nich diskutovat. Jenže žijeme ve světě, kde si mnozí liberálové a progresivisté přivlastnili privilegium považovat sami sebe za něco víc, a nositele jiných názorů, především těch konzervativních, za jakési pomýlence. Už to není tak, že oba pohledy svět, respektive různé pohledy na svět, jsou možné a oprávněné, ale že jeden představuje dobro, zatímco ten druhý zlo. Odtud už není daleko k tomu, že se vždy najde nějaký idiot, který si to vyloží tak, že je potřeba někoho z opačné strany zlikvidovat. Dál to známe: atentát na Trumpa, atentát na Fica, vražda Kirka…

Ty vraždy nebo atentáty jsou ale pouze vrcholkem pyramidy. Její základnu tvoří právě ty tisíce a tisíce lidí, se kterými se i tentokrát roztrhnul pytel. Je to strašné, ale jsou jich zase plné sociální sítě. Však to čtete také: „Může si za to sám! Neměl provokovat! Dobře mu tak! Sklidil, co si zasloužil!“  

Je signifikantní, že právě tito lidé, kteří sami sebe považují za něco víc, a ve své nadutosti a povýšenosti se proto nijak neliší od nacistů nebo komunistů, mají tu drzost nálepkovat nás ostatní, kteří hájíme svobodu projevu, dialog a obyčejnou demokracii, coby nácky či bolševiky. I toho jsou teď před volbami sociální sítě plné. Je to přímo esence pokrytectví…

Hnutí SPD spolu se svými partnerskými stranami, Trikolorou, PRO a Svobodnými, v pondělí 8. září odstartovalo horkou fázi své volební kampaně. Vy jste garantem kapitoly volebního programu o školství. O čem jste mluvila?

Vzhledem k tomu, že šlo o přímý televizní přenos s omezenou stopáží, musela jsem být hodně stručná. Řekla jsem jen pár základních bodů, nejen o školství, ale také o naší rodinné politice: „Podpora rodin je investicí do naší budoucnosti a status rodiny musí mít podporu a ochranu státu. Prosadíme státem garantované výhodné rodinné půjčky na bydlení, aby mladí lidé mohli zakládat rodiny a mít děti. Chceme kvalitní školství bez plošné inkluze, cizích ideologií, výuky genderu LGBT+ a politických neziskovek. Vrátíme vážnost a respekt učitelům a posílíme přirozenou vlasteneckou výchovu. Děti se musí učit i praktickým znalostem a dovednostem, které je připraví na život. My všichni musíme připravit budoucnost pro naše děti a připravit naše děti pro budoucnost.“

Co vy sama považujete za nejdůležitější? Řekněte tři věci.

Za prvé: Zrušení plošné inkluze, která škodí prakticky všem, a navíc je strašně drahá. Za druhé: Opětovné odideologizování výuky a návrat ke starým dobrým osnovám. Jen jsme ze škol vyhnali komunistickou ideologii, už se tam nacpala progresivistická. S tím souvisí i nutnost vyhnat ze škol politické neziskovky. A za třetí: Vrácení peněz do rozpočtu na nepedagogické pracovníky. Na školníky, kuchařky, uklízečky.

Volební kampaň je v plném proudu. Vy kandiduje jako lídryně kandidátky SPD ve Zlínském kraji, tedy strany, která je v preferencích dlouhodobě na třetím místě, ve Zlínském kraji podle některých průzkumů dokonce na druhém místě, přesto jsem vás v žádné celostátní televizi ještě neviděl. Proč vás tam nezvou?

Na to se neptejte mě, ale v těch televizích. Já můžu usuzovat jenom z toho, že když jsem naposledy v jedné z těch televizí byla, což je už víc než rok, bylo mi v souvislosti s mými názory na ukrajinskou válku naznačeno, že sice mám pravdu, ale říkám ji moc brzo. Přeberte si to, jak chcete.

Pokud mě někdo chce vidět a slyšet, najde mě na internetu, respektive na YouTube. Novinář a komentátor Thomas Kulidakis, známý především ze CNN Prima News, se mnou v rámci svého podcastu Chuť moci! natočil velmi zajímavý rozhovor, který zdaleka není jen o politice, a do svého živého vysílání mě k hodinovému rozhovoru pozvat také šéfredaktor Protiproudu Petr Hájek.

Ale všechno špatné je také k něčemu dobré, aspoň mám víc času na kontaktní kampaň. Jsem mezi lidmi prakticky den co den.

Když jsme na to narazili, v našem minulém rozhoru jste říkala, že jste si předsevzala, že v rámci své předvolební kampaně navštívíte všech 307 obcí Zlínského kraje. Jak jste s tím daleko?

Mám už téměř vše splněno, blížím se k třístovce obcí, takže mám radost.

Jak to probíhá a jaké máte odezvy?

Pohovořím s lidmi, na které narazím, navštívím místní obchod nebo hospodu, pokud má pan starosta či paní starostka zájem, probereme, co ho/ji nejvíc trápí, rozdáme nějaké letáky, vylepíme plakáty, pořídíme pár fotek a jedeme zase o kus dál. Odezvy jsou skvělé, ještě nikde jsem se nesetkala s nějakou hrubostí, naopak lidé jsou velmi mílí. Zvláště tam, kde živého politika ještě nikdy neviděli.

Co říkáte na snahy prohlásit kandidátní listiny SPD a Stačilo! za nepřiznané koalice, a to s evidentním úmyslem vyřadit je, ať už předem, či až po volbách, z politické soutěže?

Jde o záludnou a zbabělou snahu obejít vůli voličů vyjádřenou u volebních uren, jinými slovy obejít demokracii a nahradit ji svévolným rozhodnutím soudů. Nejde tedy o nic menšího než o pokus vyprovokovat justiční mocenský puč.

Přitom praxe, že na kandidátce nějaké strany kandidují také členové jiných stran, tu existuje už od roku 1990, kdy ji poprvé použilo Občanské fórum, a pak tahle praxe pokračovala dalších 35 let. Někdy ji použili či používají prakticky všechny politické strany, vládní i opoziční. V roce 1996 legitimitu této praxe stvrdil dokonce přímo Ústavní soud.

Je to velmi nebezpečná aktivita. Kdyby skutečně došlo k zásahu soudů do volebních výsledků, jsem si jistá, že lidé by si takový hanebný podraz nenechali líbit. Je víc než jasné, kdo se výsledku našich podzimních voleb a s tím související změny kurzu naší země nejvíc bojí. Bruselští byrokraté a naše vládní strany.

Pojďme na závěr ještě do zahraničí. Ve Francii padla vláda, vypukly pouliční nepokoje a prezident Macron čelí snaze o odvolání. Ve Velké Británii pozorujeme vlajkovou vzpouru občanů a Nigel Farage se svojí stranou Reform UK se vyšvihl do čela volebních preferencí a drtí vládní labouristy i opoziční konzervativce. V Německu je nový kancléř Merz na minimu obliby a stále sílí AfD. Co se to v Evropě děje?

Evropští a unijní politici sklízejí plody své hloupé politiky. Politiky namistrovaných byrokratů, kteří namísto aby sloužili vlastním občanům, posluhují nadnárodním korporacím. Za covidu nakrmili farmaceutický průmysl, teď krmí vojenskoprůmyslový komplex. Namísto aby v mezinárodních vztazích hledali rozumný kompromis, prodlužují nesmyslnou ukrajinskou válku. Právě kvůli nim umírají tisíce nevinných lidí. I lidé v západní Evropě už toho mají dost.

Původně publikováno na stránkách Parlamentní listy.