Maturitní zkouška z AJ má dvě části – státní a profilovou (školní), což je relikt dnes již většinově zrušených státních maturit. Ve státní části studenti absolvují testy složené ze dvou částí, ze čtení a poslechu. Vše je v rámci jednoho testu, který připravuje Cermat na úrovni B1 pro všechny střední školy, tj. pro gymnázia i pro školy odborné. Výsledky se nijak nezapočítávají do známky ze školní maturitní zkoušky. Studenti se dozví v procentech, jak uspěli, a na vysvědčení se objeví pouze slovo uspěl(a)/neuspěl(a).
Ve školní/profilové části pak studenti od maturit 2021 absolvují ústní zkoušku a písemnou zkoušku ve formě slohu, vše na úrovni B2. Od roku 2016 je možné nahradit tuto školní maturitní zkoušku z cizího, tedy i anglického jazyka, certifikovaným testem. MŠMT každoročně vydává seznam certifikovaných testů, které si mohou studenti zaplatit, složit a pak nemusejí jít ke školní maturitě. Studenti, kteří doposud takto udělali certifikát, měli na maturitním vysvědčení napsáno v kolonce klasifikace nahrazeno a ověřená kopie certifikátu byla nedílnou součástí maturitního protokolu.
Od letošního školního roku se změnila pravidla. Ředitelé škol dostali kompetenci výsledky certifikovaných testů převést na konkrétní známku. Každá škola, ať už státní nebo soukromá, tak má povinnost určit pravidla podle kterých bude převádět výsledky certifikátů na známky.
Jednotlivé školy budou mít různá kritéria a výsledně i různé známky. U soukromých škol to lze akceptovat, u státních je to blamáž. Hrozí totiž, že studenti se stejným výsledkem ze stejného certifikátu budou mít na různých státních školách různé výsledné známky.
Uvedu pár příkladů. Představme si, že student si udělal nejběžnější certifikát FCE na úrovni B2. Jeho zkouška sestávala z 5 částí: čtení, psaní, poslech, mluvení a používání jazyka. Student musel získat mezi 160 a 179 body v průměru ze všech pěti částí. Náš konkrétní student má certifikát B2 s bodovým ziskem 175 bodů. Jaké varianty známek na různých školách mohou nastat? Zde je pár příkladů z okolních škol včetně té naší, jak mohou výsledky vypadat.
1) Student s certifikátem na úrovni B2 bohužel musí absolvovat školní maturitu, protože vedení školy uznává jenom certifikáty C1 a vyšší.
2) Student získá automaticky jedničku, protože bodový zisk 175 bodů je v horní čtvrtině klasifikačních bodů.
3) Student získá např. dvojku, trojku či čtyřku, protože škola neakceptuje certifikát jako jako celek, ale k hodnocení si vybírá pouze bodové zisky z mluvení a psaní.
Výše popsaná situace je navýsost zmatečná a nekoncepční a přitom řešení je vcelku jednoduché. MŠMT by mělo vydat jednoznačný manuál pro převedení bodů z certifikátů na známky tak, aby na všech státních středních školách, gymnázia nevyjímaje, byla shoda v hodnocení. Výhledově by asi také bylo zapotřebí upravit státní testy od Cermatu pro gymnázia. Ty jsou totiž stále na úrovni B1, i když je požadovaná výstupní úroveň B2.
Zpracovala: Lenka Krupičková; vyučuje dějepis, anglický a ruský jazyk na gymnáziu v Hlinsku v Čechách.
