Pochopení pro Rusko a avízo, že by USA mohly své zájmy v Panamském průplavu, Grónsku či jinde vymáhat pomocí ekonomické či vojenské síly. Nastupující 47. prezident Spojených států Donald Trump během své tiskové konference ve floridském sídle Mar-a-Lago rozvířil vody ve Střední Americe i Evropě.
Zvláště pak česká mediální scéna tato vyjádření nepřijala vůbec pozitivně a Trump se z pera některých komentátorů dočkal i srovnání s Vladimirem Putinem. Chce-li prý porušovat mezinárodní právo či mezinárodní řád, nijak si s ruským vůdcem nezadá.
Výroky nastupujícího amerického vůdce pro ParlamentníListy.cz komentuje a hodnotí profesor Petr Drulák, pedagog, někdejší první náměstek ministra zahraničních věcí a bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů.
Donald Trump svými výroky podle profesora Druláka ukazuje návrat reálpolitiky. „Jak v rámci tváře, která je pozitivní, protože s ohledem k válce na Ukrajině znamená vyhlídku na jednání a mír, tak i v rámci tváře problematické, ukazující, že velmoc si bude dělat, co chce, pokud se jí nepostaví jiná velmoc. Dává-li najevo pochopení pro obavy před expanzí amerického vlivu na Ukrajině, ukazuje tím realistický pohled na svět, že tu jsou dvě velmoci, a pokud se jejich zájmy srazí, je racionální o tom jednat a nikoli vést válku. Z hlediska dění na Ukrajině za poslední tři roky je velmi dobrá zpráva, že přichází tento typ myšlení,“ zdůrazňuje exdiplomat a politolog.
„Jenže tu máme i další výroky, například o Kanadě, Panamě a Grónsku, což jsou z Trumpova hlediska malé státy a pro velmoc mají hodnotu jakési figurky na šachovnici. Projevuje se zde Thúkydidův výrok, že si velcí dělají, co se jim zlíbí a malí to musejí strpět. Vidíme zde dvojí tvář reálpolitiky, která by na jednu stranu mohla vést k míru a z druhé strany tu je imperialistické uvažování, které moc nebere v úvahu existenci menších národů a jejich přání a představ,“ pokračuje v hodnocení.
Když Donald Trump krátce po svém zvolení nominoval na pozici ministra zahraničí neokonzervativce Marca Rubia, zavládlo nadšení nad tím, že zase takové změny v zahraniční politice prezident USA dělat nebude. Jeho aktuální výroky svědčí o opaku. Podle profesora Druláka se to ovšem nemusí vylučovat.
„Určitým způsobem to dohromady jde. Část amerického bezpečnostního establishmentu a hlubokého státu na výroky o Panamě nebo Grónsku bude slyšet. Nikdo z nich nebude považovat za kontroverzní, že by Američané měli v Panamě mít preferenční zacházení. Naopak ocení, že se Trump v této věci angažuje. Podobné to je s Grónskem, kde by Trump pro Spojené státy chtěl privilegia a další výhody. Část hlubokého státu na tohle bude slyšet. Pochopitelně ne celý, protože neokonzervativci, kteří bezpečnostní nástroje využívají k prosazení své ideologické vize, zklamaní budou. Ti však nutně nemusejí být hlavní silou v rámci Spojených států. Spíše jde o určité ideologické křídlo, které oslabí,“ predikuje Drulák.
Připomíná, že daleko větší pozornost v amerických neokonzervativních kruzích má podpora Izraele, nikoli Ukrajiny. „Ani tady nebudou muset být zvláště zklamaní, protože Trump bude dosavadní izraelský kurz podporovat daleko výrazněji, než Biden. Jisté třecí plochy by mohly být kolem Ukrajiny, ale ani tam k tomu nemusí dojít, protože Trumpovou ideální vizí je, že by si Ukrajinu měli vyřešit Evropané. Nemusí to nutně znamenat zastavení války, ale musela by si ji Evropa financovat sama,“ připustil Drulák.
„Zajímavé je, že když Donald Trump hovoří o Ukrajině, upozorňuje na útrapy války, na zničené lidské životy. To je moment humanismu, který se v reálpolitice příliš neobjevuje a neokonzervativci pro to nikdy žádné pochopení neměli. Uvidíme, jak se tento humanistický model bude nadále v Trumpově státnické praxi uplatňovat,“ nadnesl bývalý elitní diplomat pro ParlamentníListy.cz.
Diví se té části komentátorů, která po Trumpových výrocích naznačujících, že by USA své zájmy na Grónsku či Panamě mohly vymáhat ekonomickou či vojenskou silou, začali Trumpa srovnávat s Putinem a kritizovat ho, že hodlá porušovat mezinárodní právo.
„To je zjevně nějaké nedorozumění, protože pro americkou zahraniční politiku mezinárodní právo nikdy neznamenalo žádnou překážku. Americká zahraniční politika soustavně porušuje mezinárodní právo, a to takovým způsobem, že vedle nich Rusové vypadají téměř jako příkladní mezinárodní občané. Podívejme se jen na Blízký východ, kde Američané ilegálně okupovali část Sýrie a destabilizovali tamní legitimní režim. To snad není porušení mezinárodního práva? K Iráku se snad ani nechci vracet, ale porušování mezinárodního práva rozhodně Irákem neskončilo,“ varuje Petr Drulák.
Rozdíl u Trumpa prý je, že o tom začíná mluvit velmi otevřeně. „Sabotážní role USA v Sýrii nebyla nijak tematizována a dvakrát se tím nechlubili. Nyní se však Trump pochlubil tím, že chce porušovat mezinárodní právo. V tom je rozdíl, protože dosavadní praxi převádí i do rétoriky. Povede to k tomu, že všichni ti, kteří rádi hovoří ne o mezinárodním právu, ale „mezinárodním řádu založeném na pravidlech“ budou v argumentační nouzi. Jaká jsou tohle pravidla? Každý, kdo sleduje praxi americké reálpolitiky, dobře ví, že žádná pravidla pro americkou zahraniční politiku neplatí. Trump dělá to, že nám to říká otevřeně,“ podtrhuje.
Propagandisté v našich médiích mají najednou problém, protože doteď mluvili o mezinárodním řádu založeném na pravidlech, ale v této chvíli to budou mít zase o něco těžší a budou si muset něco vymyslet. Komentátor Financial Times už před pár měsíci napsal, že by se mělo přestat mluvit o mezinárodním řádu založeném na pravidlech, protože každý ví, že neexistuje žádné pravidlo, které by Američané neporušili. Je proto lepší mluvit o hodnotách, protože za to schováte úplně všechno. Bránit ty správné hodnoty bez ohledu na pravidla, tak by to mohli říkat. A jaké jsou ty správné hodnoty? Ty, které vyznává Amerika. Zdejší propagandisté budou muset zapracovat na změně scénáře a vyškrtnout si ze svého slovníku termín pravidla,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Drulák.
Původně publikováno na stránkách Parlamentní listy.
