Tomáš Doležal: Pár poznámek k německým volbám

Blog

Tomáš Doležal se ve svém textu vrací k výsledkům parlamentních voleb v Německu.

Profesor Petr Drulák ve svém vynikajícím komentáři na !Argumentu ze dne 27.2 („Bezvládí v Německu a trpké ostružiny Sahry Wagenknechtové“) provedl skvělým a nesmírně objevným způsobem výchozí zhodnocení výsledku německých parlamentních voleb, které proběhly o minulém víkendu.

Dovolím si k tématu doplnit několik poznámek.

Především: Tyto volby potvrdily skutečnost, že Německo je hluboce rozdělenou zemí. Společensky a hlavně politicky. A nejde přitom o žádné drobné regionální rozdíly a odlišnosti, které se přirozeně zrcadlí ve volebních výsledcích.

Ve smyslu volebních preferencí a volebního rozhodování Němců tu vedle sebe existuje minimálně šest výrazně odlišných německých „států“, jak si dále ukážeme podrobněji.

A zdůrazněme, že tyto razantní prostorové rozdíly v politických preferencích a ve volebním hlasování nejsou způsobeny tím, že by v jednotlivých německých spolkových zemích  a regionech žili nejrůznější početné národnostní či náboženské menšiny.

Nikoli. Jde o to, že Německo je dlouhodobě (a čím dál více) hluboce politicky i ideologicky rozděleno. A že celoněmecký volební výsledek je průnikem jednotlivých, značně odlišných, regionálních volebních výsledků.

Je tomu tak i proto, že sjednocené Německo je poměrně mladým státním útvarem. A nehovoříme nyní pouze (anebo hlavně) o německém (znovu)sjednocení v roce 1990, ale také o sjednocení Pruska a několika menších států a subjektů s německým obyvatelstvem do tzv. císařského Německa v roce 1871.

Ono základní dělení – vyjádřené i politickými a volebními preferencemi německých občanů – jde od té doby v základu přesně po této geografické ose: Prusko a zbytek  Německa, kde hranicí je zhruba řeka Labe, popř. „východní“ (NDR) a „západní“ (SRN) Německo. Ale to není zdaleka vše.

Dalšími faktory, které v podobě německého stranicko-politického systému budou hrát čím dál silnější roli, jsou volební chování a volební preference dle věkových skupin (krátkodobá a střednědobá perspektiva) a perspektiva vývoje etnického (a náboženského) složení Německa (střednědobá a dlouhodobá perspektiva).

Pojďme se na to podívat blíže.

VÝCHODNÍ NĚMECKO

Tak tedy – v pěti východoněmeckých spolkových zemích totálně dominovala národně konzervativní euroskeptická a protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s volebními zisky na zemské úrovni v rozpětí 35–39 procent (na úrovni volebních obvodů to bylo mnohde i 45–50 %).

Sociálně progresivistická a promigrační Levice (Die Linke) oscilovala mezi 10 a 15 procenty a  konzervativně levicové (a protimigrační) Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) pak mezi 8 a 11 procenty.

Tento – dejme tomu lehce antisystémový – blok tedy na východě Německa společně disponuje 53 až 65 procenty hlasů. Tedy zcela dominuje.

Obdobné zde jsou (a velmi pravděpodobně i budou) i výsledky zemských voleb. Ovšem společnému vládnutí těchto tří subjektů (někde by většiny dosáhlo AfD jen s jedním z těchto dvou levicových partnerů) brání aktivní přítomnost Die Linke a BSW v mainstreanmovém bloku politických sil, které mezi sebou a AfD postavili tzv. protipožární zeď, izolují ji a delegitimizují a odmítají s ní vládnout na jakékoli úrovni.

O tom, že tento postoj stál BSW zřejmě místo ve Spolkovém sněmu, psal ve svém článku přesně právě Petr Drulák.

Kdo ve východním Německu vyložene volebně živoří, jsou německá Sociální demokracie (SPD) a Zelení. SPD je téměř všude pod 10 procenty a Zelení pod 5 procenty. Jejich celostátní propad má hlavní zdroj zde, na východě Německa.

BERLÍN

Pak je zde specifické hlavní město. A téměř šokující vítězství Die Linke s 20 procenty hlasů a ziskem čtyř přímých poslaneckých mandátů ve východním Berlíně.

I zde funguje kouzlo minulosti, když si uvědomíme, že tato strana je z velké části nástupnickým subjektem někdejší východoněmecké komunistické „státostrany“ (SED, později PDS).

A za ní, prakticky bok po boku, jsou v intervalu 15 až 18 procent seřazeni Křesťansko demokratická unie (CDU), Zelení, SPD a AfD, která zde ztrácí mnohem výrazněji, než ve velké části bývalého „Západního Německa“.

BAVORSKO

Letos zde na zemské úrovni dosáhla výsledku 37,2 procenta a to je také tím hlavním důvodem, proč na spolkové úrovni stále vítezí blok CDU/CSU, kterému bavorská CSU dodala 3 miliony hlasů.

Samotná CDU, která existuje a samostatně kandiduje ve všech spolkových zemích kromě Bavorska, totiž získala 11 100 000 hlasů – a AfD 10 300 000 hlasů, takže rozdíl mezi nimi není už tak docela dramatický, lze hovořit o celoněmecky srovnatelné podpoře.

A to je zde ještě 770 000 hlasů, které obdržela pouze v Bavorsku kandidující konzervativní agrární strana Svobodní voliči (na zemské úrovni bavorský vládní partner CSU). AfD měla v Bavorsku 19 procent hlasů.

Takže v tomto nám známém a blízkém regionu existuje silná třípětinová konzervativní větina a levice zde vyloženě paběrkuje. Zejména neúspěch v Bavorsku (3 procenta) de facto poslal BSW mimo Spolkový sněm.

JIHOZÁPADNÍ NĚMECKO

Sem je nutno – vzhledem k politické tradici a výsledkům hlasování  ( v lecčems podobným Bavorsku) – počítat velmi lidnaté Bádensko-Württembersko, Sársko a Porýní-Falc.

A to proto, že ve všech těchto spolkových zemích je nadprůměrně silná křesťanská demokracie (CDU, resp. CSU) a AfD, která zde všude získala okolo 20 procent hlasů, v Sársku dokonce 21,6 procenta, což je její nejlepší výsledek mimo východní Německo.

Ve městě Kaiserslautern (Porýní-Falc) zase AfD jako v jediném volebním obvodě na německém Západě zvítězila (25,9 procenta).

STŘEDOZÁPAD

V Bavorsku soupeře dlouhodobě válcuje, hlavně v menších městech a na venkově, Křesťansko-sociální unie (CSU), která existuje a kandiduje pouze v této spolkové zemi (Svobodný stát Bavorsko, někdejší Bavorské království).

Patří sem tři spolkové země – Hesensko (které je v některých aspektech volebně částečně blízké i německému Jihozápadu a Jihu), Dolní Sasko a nejlidnatější spolková země (18 000 000 obyvatel) Severní Porýní-Vesfálsko.

V těchto zemích jsou výsledky AfD významně pod celostátním průměrem – a naopak je zde nadprůměrně silná SPD, která tu tradičně získává i nejvíce svých přímých mandátů (letos většinu).

Sever (přímořský Severozápad). Jde o tři spolkové země, resp. lokality: Šlesvicko-Holštýnsko (s frískou menšinou, jejiž politická strana získala jeden mandát ve Spolkovém sněmu) a přístavní města Hamburk a Brémy. Brémy a Hamburk jsou tradičně levicové.

Vítězí zde SPD a letos zde abnormálně zabodovala i Die Linke (přes 15 procent), což ukazuje, že zdaleka nejde jen o „východoněmeckou“ stranu. Nadprůměrně silná je zde podpora Zelených, naopak výsledky AfD jsou tady (hlavně v Hamburku) výrazně podpůměrné.

Tento letmý pohled na volební geografii tedy skutečně ukazuje, že rozložení volební pdopory pro jednotlivé německé politické strany je dramaticky nerovnoměrné – a že zde vedle sebe existuje (minimálně) šest specifických a rozdílných samostatných stranicko-politických systémů. Se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Pak je zde jeden mimořádně zajímavý údaj, a to výsledky hlasování ve věkové kategorii 18 až 24 let:

Die Linke 25 procent, AfD 21 procent, CDU/CSU 13 procent, SPD 12 procent, Zelení 10 procent, BSW 6 procent. Přičemž, jak jsme si ukázali, v případě Die Linke (ale do velké míry ani v případě AfD) už nejde dominantně jen o východoněmecký trend.

Ve věkové kategorii voličů 25 až 34 let dosáhla AfD 24 procent a Die Linke 16 procent. Pokud se tyto výsledky a trendy přímo úměrně „prolongují“ i do prostředí příštích prvovoličů, celým systémem to může již skutečně zatřást.

A těmi, kdo budou rozdávat „povolební noty“ už v tom případě napříště zcela jistě nebudou tzv. strany kartelu (CDU/CSU, SPD, Zelení). Toho jsme letos byli svědky možná již úplně naposledy.

Pokud nedojde ke zboření zmíněné tzv. protipožární zdi vůči AfD, bude příštím „jazýčkem na vahách“ povolebního vyjednávání a podoby a směřování spolkové vlády postkomunistická progresivní levice, Die Linke, jejímž dominantním programovým rysem je bezvýhradná podpora masové ilegální migrace do Německa a všemožná ochrana a podpora migrantů.

Proto tuto stranu volí významná část občanů Německa, kteří nejsou etnickými Němci, resp. kteří mají migrační původ. Včetně muslimů.

Což nás vede k poslednímu nahlédnutí do statistických a demografických dat.

Od roku 1972 zaznamenává Německo přirozený úbytek (původního) obyvatelstva. Od té doby počet úmrtí každoročně převyšuje počet živě narozených dětí.

Růst počtu obyvatel (z 78 700 000 v roce 1972 na současných 83 500 000 je jen a pouze důsledkem trvalé a čím dál početnější imigrace – zejména z mimoevropských zemí a kultur.

V roce 2005 tvořili lidé s migračním pozadím (lidé, kteří se nenarodili v Německu a nejsou etničtí Němci, popř. lidé, kteří se sice již v Německu narodili, ale oba jejich rodiče nejsou etničtí Němci) 18,7 % obyvatel Německa.

V roce 2023 to bylo již 29,3 %. Přičemž tento demografický posun je ještě markantnější ve velkých městech.

Mezi lidmi nad 50 let věku má migrační pozadí 19,8 procenta z nich. Mezi dětmi do 10 let je to již 43 procent. U novorozenců pak 50 procent.

Autor knižního bestselleru „Německo páchá sebevraždu“, dlouholetý člen představenstva německé centrální banky, Thilo Sarrazin, k tomu v nedávném rozhovoru pro web Echo 24 uvádí další zajímavé údaje: „Za posledních deset let činila migrace do Německa v průměru 500 tisíc lidí ročně. Z těchto 500 tisíc je cca 200 tisíc ze států Evropské unie, popř. z východní Evropy a zbývajících 300 tisíc z muslimských zemí (zejména ze Sýrie, Afghánistánu a podobně).“

Z toho vyplývá, že už během několika málo dekád se (etničtí) Němci ve své vlasti stanou menšinou.

Sarrazin říká, vycházeje z dat o porodnosti a imigraci a jejich dlouhodobé projekce, že nejpozději za sto let počet etnických Němců v Německu klesne na zhruba 20 milionů, zatímco podíl (německých) muslimů stoupne až na 35 milionů.

Dále odhaduje, že v roce 2070, v 80 procentech porodů v Německu nebudou rodičkami etnické Němky. A že drtivá většina narozených dětí bude z muslimských rodin.

Už dnes má přitom Německo největší podíl občanů narozených v cizině – 20 procent. Na etnické Němce nyní připadá 40 procent německých porodů.

Tolik neúprosná statistika.

CO Z TOHO VYPLÝVÁ?

Pokud budou politické, volební a demografické trendy v Německu i nadále probíhat a pokračovat po nastavené trajektorii, rozpolcení německého státu se dále prohloubí.

Pokud jednoznačně nejsilnější strana ve východním Německu, AfD, bude i nadále ostrakizována a jako vítězi voleb ji bude souručenstvím ostatních stran upírána možnost účasti na vládě (v celostátním i zemském měřítku) a realizace jejího programu, který je navíc jasně definovaný a výrazně odlišný od zbytku německé politické scény, anebo pokud bude tato strana zakázána, popř. jí nebude umožněno zásahem státní moci vládnout na zemské úrovni, i když dosáhne v zemském parlamentu nadpoloviční většiny mandátů (např. prostřednictvím zrušení voleb), nelze ve střednědobé perspektivě vyloučit (minimálně) na východě Německa masové občanské nepokoje rezultující třeba i v politický požadavek na znovurozdělení Německa.

Masová (zejména muslimská) migrace do Německa a vyšší porodnost v rodinách s migračním pozadím – oproti německým rodinám – povede v horizontu dvou až tří generací k razantní proměně národnostního, náboženského a kulturně civilizačního složení německé populace.

Což bude mít samozřejmě přímý dopad na budoucí podobu volebních výsledků a na budoucí podobu a politiku německé vlády. Nejpozději ve druhé polovině (či třetí třetině) tohoto století.

A můžeme si být jisti, že půjde o politiku (a ideologii), která nebude národním zájmům České republiky konvenovat. Jako soused Německa se na to musíme připravit.

Původně publikováno na stránkách časopisu !Argument.

Přejít nahoru

Prut Odolnost

Čekají nás těžké časy. Evropská vládnoucí třída a její místní chráněnci ztratili jakýkoliv kontakt se skutečností a vedou nás do katastrof. Musíme se připravit na fatální oslabení či dokonce hroucení základních státních, společenských i ekonomických struktur. Na situace nedostupnosti vody, elektřiny a dalších základních statků jakož i na občanské nepokoje. Pěstujeme odolnost, abychom i tak nepříznivé podmínky byli schopni jako národ přečkat. Věnujeme se přípravě na krizové situace, učíme se základy topografie, sebeobrany i zdravovědy, pěstujeme fyzickou kondici i duševní sílu.

Správce prutu:
Michal Klusáček – michal.klusacek@seznam.cz

Martin Pecina

podnikatel

Martin Pecina je politik a manažer, v letech 2005–2009 byl předsedou Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, v letech 2003–2005 náměstek ministra průmyslu. V letech 2009–2010 působil jako ministr vnitra ve Fischerově vládě a od července 2013 do ledna 2014 znovu v Rusnokově vládě, jíž byl také místopředsedou. Od května 2010 do března 2011 byl poslanec Parlamentu České republiky za ČSSD. Mandátu se vzdal po zvolení Bohuslava Sobotky předsedou strany pro odlišný pohled na stranickou politiku. V lednu 2013 odešel z ČSSD, později začal spolupracovat se Stranou Práv Občanů ZEMANOVCI.

Michal Klusáček

politik

Dr. Ing. Michal Klusáček je letecký konstruktér a politik. V letech 2001 – 2007 vystudoval obor konstrukce leteckých a raketových motorů na Samarské státní aerokosmické univerzitě v Rusku, kde byl vyhlášen nejlepším absolventem roku Fakulty motorů leteckých aparátů. Doktorát absolvoval na Institutu pro letecké motory ve Stuttgartu, kde vyvinul podle vlastního návrhu nový typ rotoru turbodmychadla se vzduchovými ložisky. Během těchto prací se stal autorem zhruba tří desítek patentových přihlášek v Německu, EU, USA a Číně. Od roku 2012 je předsedou České strany národně sociální, kterou konsolidoval. ČSNS pod jeho vedením začala jasně formulovat požadavky na českou neutralitu a vytvořila program, který reaguje na potřeby současné společnosti v otázce řízení státu, jeho bezpečnosti, právního systému, zdrojů a infrastruktury, vzdělání, hospodářské politiky a sociální a zdravotní péče v duchu národně sociální politiky. Kritizuje českou účast ve strukturách NATO a EU a je odpůrcem liberalismu a progresivismu. Česká strana národně sociální spoluvytváří vlasteneckou koalici STAČILO!. Ve spolku Svatopluk vede prut Odolnost.

Martin Brožek

Student

Martin Brožek (2004) je v současnosti studentem. Krom Svatopluku je členem Společnosti Edvarda Beneše a dalších, převážně levicově zaměřených, organizací. Zajímá se o historii, makroekonomii a politologii, v rámci té o konzervativní a levicové politické myšlení. Rád čte, hraje deskové hry nebo se zabývá kutilstvím.

Zdeněk Koudelka

Právník

Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka Ph.D. – narozen 9. 5. 1969 na Moravě v Boskovicích, žije v Brně. Má blog na Blogosvět.cz. Učitel na Katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Katedře bezpečnosti a práva AMBIS vysoké školy. V letech 1990-98 a 2014-19 člen zastupitelstva, 1990-91 radní a 1991 a 1992-94 místostarosta městské části Brno-Jundrov. V letech 1993-96 advokátní koncipient. Advokátem byl 1996-2006 a je od roku 2014. V letech 1998-2006 člen a 2002-06 místopředseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu. V letech 2006-14 byl státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, 2006-11 náměstek nejvyšší státní zástupkyně, 2011-13 náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Mimo jiné byl v letech 1993-96 člen Redakční rady časopisu Budování států, 1994-2003 člen Redakční rady Politologického časopisu, 2007-11 člen a 2008-11 předseda Redakční rady časopisu Státní zastupitelství, 2010-17 člen Redakční rady časopisu Trestní právo a od 2014 je předseda Redakční rady časopisu Právo a bezpečnost. Významné publikace a další informace lze nalézt na webu Zdeňka Koudelky.

Tomáš Vitvar

Vysokoškolský pedagog

RNDr. Tomáš Vitvar, PhD., působí jako vysokoškolský učitel v oboru geografie a hydrologie na univerzitách v ČR a Ekvádoru. Své zkušenosti z výzkumu uplatňuje jako člen hodnotících panelů Evropské komise pro posuzování návrhů mezinárodních projektů. V tématice vodních zdrojů vyvíjí expertní činnost pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii při OSN, kde v minulosti působil. Kromě svého oboru má rád pohyb v přírodě, černobílé filmy, cizí jazyky a Latinskou Ameriku.

Jiří Medula

Podnikatel

Jiří Medula je bloger, publicista, moderátor, pořadatel koncertů, organizátor společenských i politických akcí a setkání. V poslední době se věnuje záchraně historických objektů a provozování společenského centra. Jeho sarkastické i vážné texty, kterými reaguje na aktuální společenské dění, stojí za pozornost.

Tomáš Doležal

Asistent poslance

Ing. Mgr. Tomáš Doležal, MBA je ekonom, politolog, publicista a politický konzultant. Zabývá se expertně především oblastmi sociální politiky a veřejné správy. Pracuje pro hnutí SPD, mj. jako poradce předsednictva a poslaneckého klubu. V oblasti politologie se věnuje komparativnímu výzkumu volebních systémů. Dvacet let působil jako manažer v oblastech distribuční a skladové logistiky a obchodu s energetickými komoditami.

Jana Turoňová

Právnička

JUDr. Jana Turoňová je právnička, zapsaná mediátorka a politička. Specializuje se na mezinárodní, evropské a rodinné právo, externě vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 2019 vstoupila do ČSSD a působila v její ústřední odborné právní komisi. Po roce 2021 byla činná v rámci frakce strany, která mj. usilovala o vytvoření široké koalice levicových stran orientujících se proti liberalismu a progresivismu. V dubnu 2023 byla několika krajskými a okresními organizacemi ČSSD nominována na předsedkyni strany, ale stranickým vedením ČSSD byla navržena na vyloučení ze strany z důvodu údajného podkopávání politiky strany. Její vyloučení bylo potvrzeno na 45. sjezdu v červnu 2023. V současné době působí ve spolku Svatopluk a v konzervativní levicové koalici Stačilo!. Její komentáře najdete mj. v internetovém časopise !Argument.

Michal Semín

Publicista

Michal Semín (nar. 1967) je konzervativním aktivistou a publicistou. Za svoji veřejnou činnost byl v nemilosti normalizačního režimu, dnes to není o mnoho lepší. Stál u zrodu řady iniciativ a spolků (mj. Svatopluk, Akce D.O.S.T., Lipový kříž, Institut sv. Josefa, Spolek přátel domácí školy, Patrimonium sancti Adalberti), od roku 2006 vydává časopis katolického zaměření Te Deum. Publikuje a přednáší doma i v zahraničí na témata, spjatá s politickou filosofií a sociální etikou. Žije na středočeském venkově, je otcem devíti dětí.

Ilona Švihlíková

Ekonomka

Tváře Svatopluka

Ilona Švihlíková (1977) vystudovala Vysokou školu ekonomickou, obor Mezinárodní obchod. Odborně se věnuje tématům globalizace a lokalizace, vývoji na komoditních trzích a hospodářské politice. Je autorkou či spoluautorkou pěti monografií. K nejznámějším patří Globalizace a krize, a Jak jsme se stali kolonií. Založila spolek Alternativa Zdola a podílela se na založení mediálního projektu !Argument. V rámci Svatopluku je správkyní prutu Solidarita. Ráda tančí, plave ve Vltavě a chodí na houby. Miluje moderní umění, zejména surrealisty a vážnou hudbu.

Ilona Švihlíková vede svůj informační kanál na Telegramu a je jedním ze zakladatelů časopisu !Argument, kam pravidelně přispívá.

Petr DrUlák

Politolog

Prof. Ing. Petr Drulák, Ph.D. (životopis zde) je zakladatelem spolku Svatopluk. Učí mezinárodní vztahy na Západočeské univerzitě v Plzni. Působil jako velvyslanec České republiky ve Francii, náměstek ministra zahraničí a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. Je autorem desítek odborných článků, několika učebnic a monografií publikovaných doma i v zahraničí. Věnuje se politické publicistice: ve slovenském deníku Štandard, MF Dnes a v internetovém časopise !Argument, kde publikuje své komentáře. Na platformě ABJ má pravidelný pořad Nalevo.

Prut Kultura

Pokaždé, když byl český národ utiskován, fungoval zvýšený zájem o jeho historii a rozvoj jeho kultury jako důležitý nástroj osvobozujícího procesu. I dnes potřebujeme pěstovat vědomí o důležitosti našich kulturních statků, investovat úsilí do jejich ochrany nebo podněcovat jejich růst. V prutu Kultura se proto snažíme oživovat povědomí o nejvýznamnějších uměleckých počinech z české historie a také se snažíme přispět vlastní tvorbou. Pořádáme exkurze do významných institucí, galerií a architektur. Promítáme filmy, organizujeme divadelní představení, pořádáme výstavy a besedy s cílem vzdělávat a obohacovat sami sebe i ostatní. Neživou kulturu oživujeme a tou živou žijeme.

Správce prutu: Dominik Forman – dominik.forman@gmail.com

Zástupkyně: Zuzana Majerová – volimzuzku@gmail.com

Prut Cesty

Naši zemi vnímáme skrze pozoruhodná místa. Některá vytvořila příroda, jiná odkázaly mýty a dějiny. Všechna vstupují do národní tradice. Návštěvami těchto míst si tradici připomínáme a udržujeme ji živou. Ale také se lépe mezi sebou poznáváme a užijeme si i dost legrace. Naše cesty vždy směřují k pozoruhodným cílům, ale pokaždé je cílem i sama cesta.

Správce prutu: Vladimír Krejčí – dvouplosnik@gmail.com

Prut Prosperita

Podnikáním a profesními aktivitami přispíváme k prosperitě naší země. Vycházíme z české společnosti, která nám hodně dává, a my se snažíme jí to vracet. Znepokojuje nás nepřetržitý růst nesmyslných předpisů, bruselské regulace i nepřetržité útoky na základní hodnoty. Jsme přesvědčeni, že bez silného národního kapitálu bude náš ekonomický osud v rukách nadnárodních hráčů. Pro ně jsme jen účetní položkou, kterou mohou kdykoliv nahradit. To není dobrá záruka pro příští generace. Dělení na levici a pravici nepřikládáme význam, za podstatnější považujeme to, kdo hájí národní prosperitu a kdo zastupuje jiné zájmy.

Správce prutu: Petr Drulák – drulak@svatoplukzs.cz

Zástupkyně: Marcela Břízová – marci72@seznam.cz

Prut Solidarita

Hlásíme se k tradiční levici. Chceme stát, který je silný ale nikoliv všemocný. Respektujeme trh tam, kde má své místo, nikoliv ve vzdělání, zdravotnictví, péči, energetice a jinde, kde selhává a nedokáže reagovat na potřeby občanů, či strategický zájem státu. Hájíme důstojnost práce, zaslouží si jak společenské uznání, tak i odpovídající materiální odměnu. Je nepřijatelné, aby v naší relativně bohaté společnosti byli ohroženi chudobou ti, kdo poctivě pracují či z objektivních důvodů pracovat nemohou. Demokracie proto nemůže být pouze politická, nýbrž také ekonomická. Jsme přesvědčeni, že solidarita je základním tmelem společnosti. Ekonomická solidarita se opírá o národní hodnotovou tradici a nesmí být podkopávána progresivistickými společenskými experimenty.

Správkyně prutu: Ilona Švihlíková – ilona.svihlikova@gmail.com

Prut Tradice

Díváme se na svět očima konzervativní pravice. Nejsme stoupenci kolektivismu, ani individualismu, ale společnosti, chránící svobodu a tradiční hodnotový řád, vycházející z duchovních kořenů naší národní identity. Uvědomujeme si, jak je tento řád ohrožován liberalismem a neomezenou expanzí globálního kapitálu. Chceme rozvíjet povědomí o našich dějinách a dobrém díle našich předků, chceme napomáhat společenskému rozvoji našich národních tradic. Chceme se podílet na intelektuální a hodnotové formaci mladých generací a pěstovat v nich lásku k naší zemi a imunitu proti společnost rozkládajícím progresivistickým ideologiím naší éry. Budeme usilovat o maximální svrchovanost České republiky na mezinárodním poli.

Správce prutu: Michal Semín – semin@svatoplukzs.cz

Zástupce: Tomáš Doležal – th.dolezal@seznam.cz