Sociální věci po čtyřech letech úřadování Fialova kabinetu nejspíš budou velmi důležitou volební agendou. V SPD je expertem na tuto oblast Tomáš Doležal, středočeský zastupitel, který si stranickou kariéru „odpracoval“ od pozic poslaneckých asistentů. Odmítá, že by SPD neměla žádné ideologické ukotvení a vysvětluje pojem „národního konzervatismu“, který je podle něj v 21. století velmi aktuálním konceptem.

SPD vstoupila hned do několika krajských rad. Může to být předzvěst jejího nástupu do vlády v příštím roce?

V určitém smyslu určitě ano. Jde hlavně o to, že vstupem do krajských vládních koalic naše hnutí SPD vyvrátilo několik mediálních mýtů – mýtus o tom, že nám vyhovuje opoziční role a nechceme na žádné úrovni převzít vládní odpovědnost, mýtus o tom, že nemáme kompetentní politiky a odborníky schopné kvalitně zastávat exekutivní funkce a mýtus o tom, že nemáme koaliční potenciál.

Toto vše je naší účastí ve čtyřech krajských vládních koalicích (ve dvou případech ve formátu „ANO-SPD“ a ve dvou případech ve formátu „ANO-SPD-SOCDEM) zcela konkrétním způsobem vyvráceno.

Samozřejmě, o podobě příští celostátní vlády rozhodnou především výsledky říjnových voleb do Poslanecké sněmovny a následný postup prezidenta Petra Pavla a předpokládaného vítěze voleb Andreje Babiše i dalších lídrů volebně úspěšných stran a hnutí.

Ale hnutí SPD říká jasně, a na krajské (i obecní) úrovni i prokazuje – jsme připraveni být součástí příští vlády ČR a máme k tomu kompetentní osobnosti. Pochopitelně za předpokladu, že půjde o vládu, která bude akcentovat naše programové priority a budeme v ní mít důstojné zastoupení.

V opozici proti Fialově vládě se zvyšuje konkurence. Po eurovolbách a krajských volbách se nejspíš musí počítat s koalicí Stačilo i s Motoristy. Oba tyto subjekty jsou poměrně jednoznačně ideově vyhraněné. SPD je v tomto směru někdy vyčítáno, že není úplně pevně ideově ukotvená. Co si o tom myslíte?

Tyto výčitky nemají reálný základ. Pokud hovoříme právě o těchto třech subjektech – Motoristé, Stačilo a SPD – lze konstatovat, že jsou na české politické scéně současnosti autentickými reprezentanty tří klíčových a hlavních politických ideologií (směrů) moderních dějin: liberalismu (Motoristé), socialismu (Stačilo) a konzervatismu (SPD).

Motoristé jsou totiž jednoznačnými představiteli kombinace ekonomického liberalismu a hodnotového tradicionalismu, Stačilo ztělesňuje tradiční socialistickou levici a SPD je svébytná v tom, že reprezentuje jak v hodnotové, tak i v ekonomické oblasti tradiční konzervatismus. A tím se lišíme od obou jmenovaných konkurentů.

Jsme představiteli „konzervatismu velkým K“, anebo nově řečeno „národního konzervatismu“, který je v ekonomické oblasti orientován hodně sociálně, razí koncept národní ekonomiky, výrazné role (i vlastnické) státu ve strategických odvětvích a nemyslíme si, na rozdíl od klasických liberálů, že trh vyřeší úplně vše. Zde je naše ideová pozice velmi blízká politice Viktora Orbána a jeho strany Fidész, a koneckonců i politické vizi Donalda Trumpa.

Důležitou komponentou tohoto politického konceptu je důraz na primát národní a státní suverenity, kde se, ve vší skromnosti, můžeme považovat na české politické scéně za jednoznačné lídry.

Lídrem opozice je ale jednoznačně hnutí ANO, které by pravděpodobně bylo „premiérskou stranou“. Od lidí z SPD občas slýchám stížnosti, že jim Babišovo hnutí v podstatě „vykrádá program“. Jaký je vztah SPD k tomuto hnutí?

Jsme realisté. Pokud chceme být součástí příští české vlády, která zásadním způsobem obrátí zhoubné ekonomické a zahraničněpolitické směřování naší země vyvolané či akcelerované vládou Petra Fialy, bude to za současného rozložení sil a u vědomí trendů vývoje volebních preferencí, vláda dominovaná (vedená) hnutím ANO.

Jsou samozřejmě oblasti, kde jsme si s hnutím ANO blízcí, ale i témata a názory, kde se docela výrazně lišíme, což je zejména agenda zahraničí politiky, vztah k Evropské unii, k přímé demokracii, či poměr k českým firmám a k českým živnostníkům, jejichž zájmy konkrétně a dlouhodobě hájíme pouze my, anebo jasný konzervatismus v hodnotové oblasti, ve vztahu k definici manželství či k podpoře rodin, případně přístup k reformě nemravného systému exekucí, kde pouze my trváme na jeho zestátnění.

Klíčové proto bude, zda v hypotetické příští vládě, na které by bylo účastno jak hnutí ANO, tak hnutí SPD, bude koaliční smlouvou a programovým prohlášením vlády jasně definováno a garantováno, že programové priority SPD budou realizovány, a že naopak nebude prosazováno nic, co je s nimi v příkrém rozporu.

Když už jsme u těch programů a agend, co podle vás budou hlavní témata příštích sněmovních voleb?

Dle mého názoru bude nade vším stát jedna jednoduchá otázka voličského rozhodování – „Chcete, aby strany vládní koalice Petra Fialy (včetně Pirátů) měly možnost pokračovat ve svém ničivé působnosti na vládní úrovni dále, anebo požadujete totální změnu (alternaci) podoby české vlády, tedy stav, kdy budoucí vládu vytvoří výhradně strany současné parlamentní i mimoparlamentní opozice (mimo Pirátů) a nebude v ní účastna ani jedna ze stran původní Fialovy pětikoalice?“

Co se týče jednotlivých témat, klíčové budou oblasti hospodářské a sociální politiky, resp. otázka, jak zastavit ekonomický propad země a propad reálných příjmů a životní úrovně českých občanů zaviněný Fialovou vládou a oblast obrany stěžejních národních zájmů České republiky proti nebezpečným a škodlivým regulacím a nařízením orgánů Evropské unie ztělesněných zejména Green Dealem a unijní migrační politikou, které zásadním způsobem ohrožují naší vnitřní bezpečnost, ekonomickou úroveň a dlouhodobě i samotnou existenci.

Pokud by SPD měla pomýšlet na vstup do vlády, obnáší to samozřejmě i potřebu mít dopředu připravená témata, která by tam chtěla prosazovat. Jak v tomto směru pracuje odborný aparát hnutí?

Zde bych zmínil dvě skutečnosti: Již v loňském roce bylo představeno několik osobností, tzv. odborných garantů (pro jednotlivá odvětví) – mohu jmenovat Martina Pecinu (vnitro, bezpečnost, migrace), Zdeňka Koudelku (právo a spravedlnost), Ivana Noveského (energetika), Petr Mach a Miroslav Ševčík (ekonomika a finance), nebo moji maličkost (sociální politika). A pak je zde Programová komise hnutí a stranický think-tank, Institut svobody a přímé demokracie vedený kolegou Josefem Nerušilem.

Ve vzájemných interakcích těchto osobností a subjektů a ve spolupráci s vedením hnutí a členy našeho poslaneckého klubu probíhá intenzivní práce na přípravě velice konkrétního volebního programu včetně jasných návrhů řešení a postupů při jeho realizaci.

Zdrojem informací i programových nápadů může být i občanská společnost v podobě různých think-tanků a odborné zaměřených klubů. Má v tomto směru SPD navázánu nějakou spolupráci, která by umožnila tyto poznatky přenášet do politického programu?

Spolupracujeme s organizacemi i s osobnostmi podobného politického přesvědčení doma i v zahraničí. V tomto kontextu považuji za velmi zásadní právě zahraniční zkušenosti, tedy výměnu informací a zkušeností s politickými kolegy v rámci států střední i západní Evropy, kde subjekty národně konzervativní politické orientace již jsou, nebo byly, součástí tamních vlád.

Za zcela klíčové považuji sdílení zkušeností s kolegy na Slovensku a v Maďarsku, kteří vládní zkušenosti již mají. Včetně zkušeností se zásadními systémovými změnami tamní vnitřní politiky suverenistickým směrem.

Co jsou typově organizace a spolky, se kterými by SPD ráda spolupracovala?

Pokud mohu hovořit za sebe, určitě je to například spolek Svatopluk, který propojuje národně konzervativní proudy v české společnosti, anebo konzervativní euroskeptická akce D.O.S.T. okolo jejího zakladatele Michala Semína, kde jsou kontakty dlouhodobé a která nás i v minulosti několikrát explicitně podpořila v různých typech voleb.

Za hodnotově velice důležitou považuji spolupráci (která již také dlouho probíhá), s paměťovými a veteránskými organizacemi, které chrání a připomínají odkaz hrdinů našeho odboje, zejména toho protiněmeckého v době druhé světové války a okupace českých zemí Německem.

Nedávno jsem byl v Poslanecké sněmovně na velké mezinárodní konferenci o Green Dealu, kterou pořádal poslanec Jiří Kobza. Je právě toto jedno z témat, která chcete ve volbách zdůrazňovat?

Zcela jistě ano, Green Deal, a zejména nařízení a směrnice Evropské unie, které z něj vyplývají a které již platí nebo brzo platit začnou, jsou likvidační hrozbou pro náš průmysl, zemědělství, pro celou naši ekonomiku a budoucí prosperitu.

Patří sem šílená energetická politika Evropské unie založená na spekulativním systému obchodování s emisními povolenkami, která ničí naší energetickou soběstačnost a bezpečnost a žene ceny energií (a inflaci) nahoru, zákaz výroby nových aut se spalovacími motory od roku 2035, což by zničilo pilíř naší ekonomiky, automobilový průmysl, anebo směrnice o povinné renovaci a zateplování budov, jejichž realizace dále skokově zdraží nemovitosti a prohloubí nedostupnost bydlení.

Pro všechny tyto regulace v Bruselu aktivně hlasovali ministři Fialovy vlády.

SPD hovoří o volební spolupráci s Trikolorou, se stranou PRO, případně se Svobodnými. To je dost široké myšlenkové spektrum. Mělo by se jednat pouze o účelovou volební koalici, jako je Spolu, nebo o nějaký systematičtější projekt spolupráce?

Z informací, které mám, mohu určitě vyloučit nějakou obsahově i procesně účelovou a podvodnou koalici na jedno použití. Do voleb půjdeme jasně a čitelně pod zavedenou značkou SPD, s programem, který bude naším programem, založeným na naších dlouhodobých a známých klíčových prioritách a hlavně programem obhajoby zájmů suverénní České republiky a jejích občanů.

Konkrétní podobu volebních kandidátek vygeneruje debata ve vedení SPD, debata vedení a členské základny prostřednictvím regionálních klubů a debata s možnými partnery mimo SPD.

Cílem musí být udělat všechno pro to, aby v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny nepropadl ani jeden hlas vlastenecky, národně, konzervativně a sociálně orientovaných občanů a aby se neopakovala situace ze sněmovních voleb v roce 2021, kdy roztříštěnost a konkurenční kandidatura velkého množství stran na této části politického spektra umožnila vznik nejhorší vlády v moderních českých dějinách, vlády Petra Fialy, která napáchala škody, jejichž náprava potrvá léta či desetiletí.

Tomuto cíli musíme podřídit prakticky téměř vše. Při zachování hodnotových a programových priorit SPD, které nelze vyměnit za nic. A při vědomí toho, že některá spojenectví nemají pouze plusy.

Původně publikováno na stránkách Parlamentních listů.