Zabýváme-li se sporem ohledně (ne)jmenování Filipa Turka ministrem, nelze odhlížet od kontextu, jímž byl pokus jistých kruhů zbavit se Miloše Zemana. 

Tehdy bylo dovoleno doslova vše. Vyhrožovalo se aplikací ústavního článku 66, a žádná dehonestace a urážka nemocného člověka nebyla tabu.

Tím byla ovšem nastavena laťka pro časy budoucí, a netřeba podotýkat, že byla nastavena proklatě nízko.

O prezidentovi republiky se mluvilo jako o „pochcané mrtvole“ (vyjádřil se tak v říjnu 2021 tehdejší primář Nemocnice Sokolov, Martin Straka) a nenávist vůči Zemanově osobě obecně neznala mezí.

Jan Hrušínský v listopadu 2019 psal, že čeká, kdy na Hrad vtrhnou těžkooděnci, a Ivan Gabal v listopadu 2021 radil, aby byl Miloš Zeman přitlačen ke zdi. A že se má sáhnout k již výše zmíněnému ústavnímu článku číslo 66. Jan Hřebejk se pro změnu v říjnu 2024 rozepsal o vybombardování hotelu Štekl (zde slavil Miloš Zeman své 80. narozeniny). Takto nějak si představuji nebezpečné vyhrožování a navádění k trestnému činu. Psalo se i o nabádání k terorismu.

Nyní tu máme otevřený konflikt mezi ministrem zahraničních věcí, Petrem Maminkou, a prezidentem republiky, Petrem Pavlem. V žádném případě zde ale nedošlo na hrubé urážky a vyhrožování násilím.

Dne 18. 11. 2021 zveřejnila iniciativa Milion chvilek (údajně pro demokracii, ale spíše pro pány Fialu s Rakušanem) výzvu apelující na občany, že prezident republiky nemá pravomoc zamítat navržené ministry, a to z jakéhokoli důvodu. A v tom samém dokumentu žádala vybrat takového kandidáta na Hrad, který bude Ústavu dodržovat. Zhruba o čtyři roky později vystupuje zcela opačně, a hájí postup, který sama dříve označila za protiústavní. Přitom ke změně české Ústavy od té doby nedošlo. Skutečně chce někdo takovéto schizofrenní tanečky podporovat a hlásit se k nim?

Rovněž se mi nezamlouvá způsob komunikace pana Macinky. Ten ale nepsal panu Pavlovi, ale panu Kolářovi, a nevyhrožoval ničím nelegálním, pouze upozornil, že sáhne k určitým krajním krokům, které mu legislativa umožňuje. A že by k nim za jistých okolností sáhnout nemusel. 

Petr Pavel šermuje termínem vydírání. Jak se zastal svého předchůdce Miloše Zemana, když ten skutečně vydírán byl a bylo mu vyhrožováno?

Miloš Zeman nakonec bakaláře Lipavského ministrem jmenoval. To Petr Pavel sází na jediný tah: Filip Turek nesmí projít. Ukazuje se, že mu lpění na tomto tahu může přinést více komplikací než užitku, a možná mu vzít šanci na opětné zvolení.

Zároveň se však odmaskovali všichni ti „zastánci práva a Ústavy“ z dob, kdy byl prezidentem Miloš Zeman. Aspoň každý na vlastní oči vidí, oč se těmto lidem skutečně jedná, a co sledují. A že demokracie to ani náhodou není.

Jak hostinský na mizinu přišel…

Hostinský vzal si do hlavy,
když napočítal do sta,
že svou hospodu proslaví,
když nevpustí tam hosta.

Jednoho zkrátka nesnese:
Turka si přísně změří.
Turban s šavlí jsou recese?
Vyhazuje ho z dveří.

Turek se cítí dotčeně:
Chtěl si též sednout k stolu,
u něhož lotři pečeně
dřív pojídali spolu.

Když mohli tu žrát lupiči,
proč že mám šavli, vadí?
Turek si s gustem zakřičí,
až odplazí se hadi.

Hostinský tu svou vede si:
Mně tu jde o bezpečí.
Zapomněl zřejmě excesy,
kdy hostil lapky s meči.

Turek chce svoji večeři,
hostinský mu ji nedá.
Venku se dávno sešeří,
když v koutě hlesne děda.

Že to je vaše hospoda?
My najdeme si jinou.
Ať holomek nic neprodá,
a to svou vlastní vinou.

Turek si vzdychl velice,
již celý šilhal hlady.
Ať hostinský má petlice,
on otočí se zády.

V lokálu nyní pusto je.
Jinde teď pijí braši.
Hostinský vinou postoje
u výčepu sám straší.

Nejspíše pivo zhořklo mu:
Co poučení říká?
Hostinský spustí pohromu,
když nechce zákazníka…