Mezi ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem generálního štábu armády Karlem
Řehkou to opět jiskří. Ministryně nejvyššímu vojákovi zarazila záměr zřídit si vlastní účet na
síti X, kterým chtěl napřímo oslovovat veřejnost. A sepsula ho i za jeho zapojení do projektu
na nákup dronů pro Ukrajinu, o čemž se dozvěděla z médií.

Věcně má ministryně pravdu, Řehka je její podřízený a nemůže se chovat jako paralelní šéf
armády. Nemůže si ale Černochová za problém s Řehkou sama? Před dvěma lety prosadila
Řehku do funkce zcela v rozporu s armádním kariérním řádem. Dosadila do funkce vojáka
s nejnižší generálskou hodností a bez předepsaného nejvyššího vojenského vzdělání, který před
znovuaktivací do armády zastával pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou
a informační bezpečnost.

Nemyslela si ministryně, že bude více „tvárný“ s vděčností za kariérní vzestup oproti jinému
vysoce kvalifikovanému kandidátovi, který se odvážil ministryni odborně oponovat? Jak
vidíme, moc to nevyšlo. Podle jednoho nejmenovaného zdroje z blízkosti vedení resortu by se
teď Černochová Řehky ráda zbavila, ale nemůže, protože za ním stojí prezident Pavel. A tak se
ho snaží otrávit, aby sám rezignoval.

Může si ale vláda dovolit, aby obraně dominovaly osobní spory mezi dvěma nejvyššími činiteli
ve složité době pro armádu a stát? Válka je za humny s dopady na zajištění bezpečnosti Česka
a plnění našich spojeneckých závazků v rámci Aliance. Resort obrany potřebuje zvládat prudce
navýšený vojenský rozpočet, což je spojeno i s pořizováním nových zbraní a zbraňových
systémů za stovky miliard korun – nových bojových vozidel pěchoty, stíhaček F-35 a nově
německých tanků Leopard.

Je také třeba vyřešit vážné problémy s náborem nových vojáků. Armáda by jich měla mít za
šest let třicet tisíc. Bez každoročního příchodu tisíce nových zájemců o vojenskou službu jsme
podle Řehky od tohoto cíle hodně vzdáleni. Náčelník štábu se nechal dokonce slyšet, že
současný armádní personální model je neudržitelný a že pokud „nebudeme mít dost
kvalifikovaných vojáků, naše záměry budou jen cárem papíru.“

Co s tím tedy dál? Před rokem musel hasit konflikt sám premiér Petr Fiala, když si Černochovou
i Řehku povolal na usmiřovací schůzku. Výstup z ní byl nicméně spíš rozpačitě diplomatický:
hovořilo se o potřebě zlepšit spolupráci mezi civilní a vojenskou částí resortu a že nejvyšším
společným zájmem je silná a moderní armáda.

Rok s rokem se sešel – a jak vidno moc se tento cíl nepodařilo naplnit. Možná, že tak dojde
k dalším usmiřovacím schůzkám a intervencím od prezidenta Patra Pavla. Zda to bude něco
platné, je ale ve hvězdách, ovšem představa, že by snad měla studená válka mezi ministryní
a náčelníkem generálního štábu pokračovat, je dosti tristní.