Andrea Rozkovcová: „Finský zázrak“ ve vzdělávání

Svatoblog

Článek je doporučením publikace.

Autorem knihy (2015) Real Finnish Lessons je Gabriel Heller Sahlgren. Publikace se zabývá tím, proč bylo finské školství dlouho považováno za jedno z nejlepších na světě a proč se jeho výsledky v posledních letech zhoršují.

Finsko se stalo světově známé díky výborným výsledkům v mezinárodních testech PISA, které organizuje OECD. Na začátku 21. století patřili finští žáci mezi nejlepší na světě v matematice, čtení i přírodních vědách. Tyto výsledky přilákaly pozornost politiků a odborníků z celého světa, kteří se snažili zjistit, co stojí za úspěchem finského školství. Po roce 2006 však začaly výsledky Finska postupně klesat.

Často se tvrdí, že úspěch Finska byl způsoben například:

  • důrazem na rovnost ve vzdělávání,
  • absencí standardizovaných testů,
  • velkou autonomií učitelů a škol,
  • velmi kvalitní přípravou učitelů (magisterské vzdělání),
  • menším množstvím domácích úkolů a kratší výukou,
  • nebo tím, že ve školství není přítomná tržní konkurence a silná kontrola výsledků.

Autor knihy ale ukazuje, že pro většinu těchto tvrzení neexistují přesvědčivé důkazy. Navíc mnoho těchto charakteristik vzniklo až v době, kdy se výsledky finských žáků už zlepšovaly.

Podle knihy je úspěch finského školství spíše důsledkem dlouhodobých historických a kulturních okolností:

  1. Vysoký společenský status učitelů: učitelé měli ve Finsku tradičně vysoké společenské postavení. Byli důležitou součástí budování národní identity už v 19. století a byli vnímáni jako vzdělaní lídři místních komunit.
  2. Silná národní identita a pracovní morálka. Finská historie – války, chudoba i boj za nezávislost – vedla k formování kulturních hodnot, jako jsou: vytrvalost, disciplína, respekt k autoritě. Tyto hodnoty se promítly i do vzdělávání. Často se shrnují do finského pojmu „sisu“, který označuje vytrvalost a vnitřní sílu.
  3. Tradiční způsob výuky. Finské školství bylo dlouhou dobu založeno na tradiční výuce vedené učitelem a na disciplíně ve třídě. Moderní, více na žáka orientované metody se začaly rozšiřovat až později.
  4. Ekonomický rozvoj a „dohánění“. Finsko se industrializovalo a ekonomicky rozvíjelo později než ostatní severské země. V druhé polovině 20. století ale prošlo velmi rychlou modernizací. S růstem prosperity se zvyšovala i vzdělanost rodičů a důraz na vzdělání, což pravděpodobně přispělo k lepším výsledkům žáků.

Možné příčiny současného poklesu výsledků

Pokles výsledků finských žáků může podle autora souviset s kulturními změnami v moderní společnosti, oslabením tradičních hodnot a disciplíny, větším rozšířením progresivních a žákovsky orientovaných metod výuky.

Shrnutí

Jedním z obecných závěrů autora je, že finský model nelze jednoduše napodobit. Úspěch Finska byl do značné míry výsledkem specifických historických, kulturních a ekonomických podmínek. Pouhé převzetí jednotlivých politik nebo reformních opatření proto nemusí v jiných zemích vést ke stejným výsledkům.

Zamyšlení ke knize…

Pro vzdělávací politiku by patrně dle argumentace autora mělo platit: Pokud by se měly zlepšit výsledky finských žáků, měly by se posílit faktory, které historicky přispívaly k úspěchu. To znamená podporovat vysoké nároky na znalosti a studijní výkon, zachovávat respekt k roli učitele a podporovat výukové metody, které kladou důraz na systematické předávání znalostí a jasné vedení žáků učitelem. Současně by bylo vhodné opatrně přehodnotit rozsah progresivních pedagogických přístupů, pokud by vedly k oslabování studijní disciplíny nebo snižování akademických nároků.

Autorova argumentace totiž naznačuje, že zlepšení výsledků nelze očekávat pouze od nových administrativních reforem nebo formálních změn ve vzdělávacím systému. Spíše je třeba usilovat o zachování a posílení kulturních a pedagogických principů, které historicky podporovaly vysokou úroveň vzdělávání ve Finsku, a které se v posledních desetiletích částečně oslabily.

Není situace v českých školách přinejmenším podobná?

Zdroj: SAHLGREN, G. H. (2015). Real Finnish lessons. Surrey, London: Centre for Policy Studies, Dostupné v pdf: https://norvaisa.lt/wp-content/uploads/2012/11/RealFinnishLessons.pdf   

Přejít nahoru

Ing. Karolína Kubisková 

Politička, Ekonomka, Podnikatelka

 

je česká politička, ekonomka, podnikatelka a odborná poradkyně pro sociální oblast. Zabývá se prorodinnou politikou  a ochranou ohrožených skupin jako jsou senioři, rodiny s dětmi, samoživitelky a zdravotně handicapovaní.

V letech 2022 až 2024 byla místopředsedkyní hnutí Přísaha. Od roku 2022 je zastupitelkou města Kamenice nad Lipou. Je vdaná a má čtyři děti.

Strávila se svými dětmi téměř rok v policejní ochraně v programu na ochranu svědků, bližší informace: Wikipedia

Karolína vede svůj informační kanál na Facebooku   a publikuje také na Seznam.czParlamentní Listy 

Prut Odolnost

Čekají nás těžké časy a musíme se připravit na velké změny. Přerod do nové epochy bude zdlouhavý a bolestný. Dočasně může dojít k oslabení základních státních, společenských i ekonomických struktur. Musíme se připravit na situace nedostupnosti vody, elektřiny i dalších základních statků, jakož i na občanské nepokoje. Abychom takové období přečkali, potřebujeme pěstovat odolnost. Jako jednotlivci i jako národ.

V prutu Odolnost se věnujeme přípravě na krizové situace, učíme se základy sebeobrany, zdravovědy, topografie a pěstujeme fyzickou i psychickou kondici. V prutu odolnost se schází lidé, kteří se zabývají rozvojem fyzických, ale také duševních sil. Věnujeme se alternativní medicíně, práci s energiemi a dalším souvisejícím tématům.

Správce prutu:
Michal Klusáček – michal.klusacek@seznam.cz

Zástupkyně: Jana Turoňová – turonovajana@email.cz

Martin Pecina

podnikatel

Martin Pecina je politik a manažer, v letech 2005–2009 byl předsedou Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, v letech 2003–2005 náměstek ministra průmyslu. V letech 2009–2010 působil jako ministr vnitra ve Fischerově vládě a od července 2013 do ledna 2014 znovu v Rusnokově vládě, jíž byl také místopředsedou. Od května 2010 do března 2011 byl poslanec Parlamentu České republiky za ČSSD. Mandátu se vzdal po zvolení Bohuslava Sobotky předsedou strany pro odlišný pohled na stranickou politiku. V lednu 2013 odešel z ČSSD, později začal spolupracovat se Stranou Práv Občanů ZEMANOVCI.

Michal Klusáček

politik

Dr. Ing. Michal Klusáček je letecký konstruktér a politik. V letech 2001 – 2007 vystudoval obor konstrukce leteckých a raketových motorů na Samarské státní aerokosmické univerzitě v Rusku, kde byl vyhlášen nejlepším absolventem roku Fakulty motorů leteckých aparátů. Doktorát absolvoval na Institutu pro letecké motory ve Stuttgartu, kde vyvinul podle vlastního návrhu nový typ rotoru turbodmychadla se vzduchovými ložisky. Během těchto prací se stal autorem zhruba tří desítek patentových přihlášek v Německu, EU, USA a Číně. Od roku 2012 je předsedou České strany národně sociální, kterou konsolidoval. ČSNS pod jeho vedením začala jasně formulovat požadavky na českou neutralitu a vytvořila program, který reaguje na potřeby současné společnosti v otázce řízení státu, jeho bezpečnosti, právního systému, zdrojů a infrastruktury, vzdělání, hospodářské politiky a sociální a zdravotní péče v duchu národně sociální politiky. Kritizuje českou účast ve strukturách NATO a EU a je odpůrcem liberalismu a progresivismu. Česká strana národně sociální spoluvytváří vlasteneckou koalici STAČILO!. Ve spolku Svatopluk vede prut Odolnost.